Turistické cíle v okolí obce Labská Stráň

Pozdně barokní kostel s prvky barokního historismu na místě starší stavby v dominantní poloze nad centrem dlouhého ulicovkového města.

Na místě svatyně, připomínané 1352, postaven 1711–2 velký bezvěžový barokní kostel. Po roce 1945 chátral, 1. 8. 1988 odpoledne úplně vyhořel. Opraven 1996–2000 (nové svěcení 7. 10. 2000), přístavba kaplanky kolem presbytáře.

Pozdně gotický kostel sv. Tří králů je uváděn v polovině 14. století. Přestavěn byl částečně v polovině 19. století a obnoven na samém konci 19. století. Pseudogotické zařízení a na stropě kopie Sixtinské Madony.

Kostel z let 1772–6 nahradil starší svatyni, připomínanou poprvé roku 1352. Nová stavba vysoko nad centrem Srbské Kamenice, v sousedství fara. Následky poválečné devastace odstranila oprava 1993–5.

Barokní kostel a fara uprostřed průmyslové oblasti Rozběles, dnes přímou součástí továrny. Stavby z let 1732-83 představují jedinou připomínku někdejší zemědělské obce. Fara je prvním, kostel zřejmě vrcholným dílem místního stavitele J. V. Kosche.

Kostel sv. Václava v Malé Bukovině postaven roku 1716 na místě stavby, připomínané poprvé 1384. Obnoven počátkem 21. století, starý hřbitov změněn na meditační zahradu.

Původně gotický, po vypálení Švédy barokně přestavěný kostel zcela zničen při požáru města r. 1749. Nově vybudován pozdně barokně v letech 1754-1778, ale zrušen Josefem II. Využíván jako skladiště, znovu vysvěcen r. 1878. Po další opravě v letech 1975-1992 slouží jako filiální při děkanství Děčín I.

Barokní kostel s vysokým, dvouvěžovým průčelím tvoří výraznou dominantu obce. Kostel byl postaven r. 1712 po velkém požáru obce, při kterém shořel i starší kostel. Nový kostel dala postavit hraběnka Adelhaida Thunová, stavitelem byl A. Achciger. Na přelomu 60. a 70. let 20. stol. byl kostel opraven.

Původní pozdně gotický kostel přestavěn r.1798 do dnešní barokní podoby. Kostel s obdélníkovou lodí a s trojboce uzavřeným gotickým kněžištěm s opěráky na nárožích. Při západním průčelí hranolová věž.

Renesanční hospodářský dvůr s obytnou částí – tvrzí, později nazývanou zámek, byl založen ve 2. pol. 16. stol. za Gyntera z Bynu (Güntera z Bünau). Renesanční dvoukřídlý zámek s věží tvoří severozápadní část poplužního dvora. Od léta 2016 po obnově zpřístupněn veřejnosti.

Nejvyšší stolová hora pravobřežní části Saského Švýcarska tvořila jediný bod nebezpečný pro obranu pevnosti Königstein. Proto zde bylo zřízeno opevnění, jehož pozůstatkem jsou snad zdi v okolí restaurace. Od konce 18. století významný turistický cíl.