Turistické cíle v okolí obce Rotava

nebo vyberte

Rotava

Karlovarský kraj,  Sokolov  (SO)
Nalezeno celkem 74 záznamů, 2 / 7 stran, vyhledáno za 0.24 sec
 kamenný viadukt
902.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Pernink
Trať z Karlových Varů do německého Johanngeorgenstadtu je nazývána Krušnohorským Semmeringem. Vybudována v letech 1897–1899. Viadukt je náročnou technickou stavbou. V nejvyšším bodě dosahuje výšky 20 metrů. Pernink s nadmořskou výškou 902 metrů je druhou nejvýše položenou stanicí u nás.
 kaple Nejsvětější Trojice
401.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Sokolov
Původně barokní hřbitovní kaple na starém městském hřbitově, postavená roku 1719. Pozdně barokně přestavěna v letech 1772–74 arciděkanem Karlem Müllerem. R. 1772 vyzdobena freskami Eliáše Dollhopffa. Vyhořela roku 1874. Rekonstruována v pol. 90. let 20. století. Dnes slouží pravoslavné církvi.
 kaple Nejsvětější Trojice
666.0 m. n.m.
Šibeniční vrch
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Dolina
 kaple sv. Anny
401.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Loket
Drobná barokní stavba z roku 1744 před bývalou Dolní branou připomíná dvojí obsazení města Francouzi, které Loket přestál bez úhony. U kaple terasa se sochou sv. Jana Nepomuckého, původně z Jánského mostu.
 kašna se sochou sokolníka
401.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Sokolov
Kamenná kašna, snad z konce 17. století. Socha sokolníka – podle pověsti zakladatele města – je z roku 1674, nádrž je typově podobná zámecké kašně z let 1672–1673. Na náměstí byla umístěna až v roce 1717. Kašna připomíná chmelařskou tradici Sokolovska – sloup je zdoben chmelovými výhonky.
 klášter kapucínů s kostelem sv. Antonína Paduánského
401.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Sokolov
Klášter vybudoval Jan Hartvik Nostic pro řád kapucínů v l. 1663–67. Svému původnímu účelu sloužil do r. 1950, kdy byl zlikvidován státní bezpečností. V 50. letech v něm sídlila armáda a po ní Městský podnik bytového hospodářství. Kostel sloužil jako sklad, v současné době hledá nové využití.
 kostel Božího Těla
515.0 m. n.m.
dříve kostel Nejsvětější svátosti oltářní
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Kraslice
Farní kostel Božího Těla v Kraslicích je monumentální trojlodní novorománská bazilika z let 1892-1896 se soudobým vybavením většinou z dílny Ferd. Stuflessera z tyrolského St. Ulrichu am Pillersee. Z původního kostela je barokní krucifix, dvojice andělů světlonošů, mosazný lustr a trojice zvonů.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
685.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Bublava
Římskokatolický novorománský kostel v Bublavě (dříve Schwaderbach) byl postaven v letech 1886-1887. V letech 1908-2001 byl kostelem farním, nyní je kostelem filiálním ve farnosti Kraslice s pravidelnými bohoslužbami. Vnitřní vybavení pochází z doby stavby kostela.
 kostel Nejsvětějšího Srdce Páně
615.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Stříbrná
Novogotický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně ve Stříbrné je filiální římskokatolický kostel ve farnosti Kraslice z let 1908-1910. Stavbu vedl stavitel August Hochberg z Kraslic, vnitřní vybavení je dílem tyrolského řezbáře Konráda Martinera. V kostele jsou slouženy pravidelné bohoslužby.
 kostel sv. Bartoloměje
885.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Přebuz
Současný kostel sv. Bartoloměje je v pořadí třetím kostelem v Přebuzi. Současný je pozdně barokní a byl dostavěn nejspíše r. 1787. Stavitelem byl sokolovský mistr Johann Andreas Leistner. Původně farní kostel je nyní filiálním ve farnosti Kraslice a bohoslužby se v něm konají jen příležitostně.
 kostel sv. Erharda (též Erharta)
565.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Tatrovice
Římskokatolický kostel sv. Erharda či Erharta v Tatrovicích (Dotterwies) je gotického původu, dnešní podoba pochází z r. 1555. Byl barokizován v 18. stol. a opravován v 19., 20. i 21. stol. Nyní filiální ve farnosti Chodov bez pravidelných bohoslužeb.
 kostel sv. Jakuba Většího
401.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Sokolov
Původní sokolovský farní kostel, doložený ve 13. stol. byl zničen v roce 1632 saským vojskem. V letech 1632–37 byl opraven a přestavěn pozdně renesančně. Barokní úpravou prošel v letech 1671–8. Věž, ovlivněná saskou renesancí, byla přistavěna v letech 1680–81. Zařízení kostela je převážně barokní.