Turistické cíle v okolí obce Prášily

Zřícenina hradu. V pís. pramenech zmiň. pouze jednou; jako místo zajetí Alberta ze Schonštejna. Brzy poté musel hrad zaniknout, neboť se více nepřipomíná. Zánik hradu přežila jen jeho kaple – současný farní kostel, opevněný novou hradbou.

Jednopatrový zámek na obdélném půdorysu s bosovaným nárožím, v patře členěný ionskými pilastry. V přízemí ve středu prostý pravoúhlý vchod, nad nímž je v patře balkonek se zábradlím. Krytý valbovou střechou (ve středu hřebene byla hranolová věžička). Drobnější zámecká stavba z 2. pol. 18. století.

Rozhledna (37 m, 1314 m.n.m.) je jedinou zachovanou částí původního přísně tajného vojenského objektu, postaveného v 60. letech 20. stol. v nepřístupném vojenském prostoru. Po r. 1989 byly okolní vojenské stavby zbourány a věž správou NP Šumava upravena na rozhlednu. R. 1998 zpřístupněna veřejnosti.

Pomník zmizelým obcím, připomínající zmizelé obce a osady v okolí v padesátých letech 20. století. Odhalený v roce 2001. Pomník z hrubě otesaného kamene s mramorovou deskou, po obou stranách doplněný deskami s názvy obcí.

Pramen Vltavy (Teplé Vltavy) je symbolický pramen, který se nachází cca 5,5 km od obce Kvilda asi 600 metrů od hranice s Německem. Místo je přístupné po asfaltové silnici, po modré turistické značce nebo po cyklotrase. Po 54 km se v Mrtvém luhu spojuje Teplá a Studená Vltava v tok zvaný jen Vltava.

Kamenný pranýř z roku 1630. Původně stával na náměstí jižně od kostela. Kolem roku 1800 byl přenesen za dnešní místo na východním úpatí Šibeničního vrchu a upraven na boží muka.

Prášilské jezero patří mezi pět ledovcových jezer ležících v hlubokých lesích na české straně Šumavy. Leží v nadmořské výšce 1080 m a má rozlohu 3,7 ha při maximální hloubce 15 m. Je celoročně přístupné z Prášil po červené značce pro pěší, cyklisty, příp. lyžaře.

Dnes již zbytky předsunutého opevnění hradu Kašperk. Postaven byl zřejmě Švamberky v 1. pol. 15. st. Sloužil jako zajištění vyvýšeniny před hradem. Původně se jednalo o dvoupodlažní stavbu s pětibokou věží.

Radnice stojí v severní polovině zhruba obdélné plochy náměstí. Původně renesanční stavba, v roce 1707 po požáru rozšířena do dnešní čtyřkřídlé mohutné budovy. Uprostřed jižního hlavního průčelí renesanční vstupní portál a štíhlá hranolová věž s cibulovou bání s lucernou. Přestavěna v roce 1850.

Renesanční dům místokancléře českého království Jiřího z Lokšan, v roce 1597 upravený na radnici. Na konci 17.stol, barokně upraveno průčelí, znovu přestavěna v 70. letech 18. stol. Filipem Hegerem.

Počáteční objekt Vchynicko-tetovského plavebního kanálu byl postaven 1799–1801 pro přemostění Vydry a zachycování plaveného dřeva před začátkem nesplavného úseku. Do 1953 po něm vedla i cesta Srní - Modrava, poté zchátral a byl stržen. Obnoven 2000.

V jádru gotický měšťanský dům, přestavěn renesančně. Patřil rodině Rosaciů a lékárnické rodině Firbasovské. Dům je od počátku devadesátých let opuštěný a není přístupný.