Turistické cíle v okolí obce Dlouhá Ves

Příklad venkovského barokního statku z 2. poloviny 18. století; upravován ve 20. století. Obytné stavení se špýcharem, stodolou a průjezdní bránou. Památkově chráněný.

Příklad venkovské usedlosti z 1. poloviny 19. století, řešené v barokních formách. Obytné stavení a protilehlá sýpka ve štítové orientaci do návsi, spojené s půlkruhově klenutou bránou se zvednutým překladem do oblouku s křížkem, do hospodářského dvora. Památkově chráněno.

Areál zděného uzavřeného statku se štítem obytného stavení a půlkruhovou branou s rovnou římsou s orientací do návsi. Spolu se sousední usedlostí č. p. 7 tvoří malebný celek. Příklad venkovské usedlosti z 1. poloviny 19. století. Památkově chráněná.

Barokně-klasicistní usedlost špýcharového typu s výklenkovou kapličkou v rohu ohradní zdi. Objekt je už zachycen v mapě stabilního katastru z roku 1837. Některé části usedlosti mohou pocházet ze 17. a 18. století. Stodola je zřejmě z 2. poloviny 19. století a kolna z období kolem roku 1900.

Původem barokní venkovská usedlost z 2. poloviny 18. století u kaple na návsi. Usedlost se sestává z obytného stavení a hospodářské části, chlévů, stodoly a brány s vjezdem. Památkově chráněná.

Přízemní roubený dům na kamenné podezdívce, se zděným blokem černé kuchyně a krytý výrazně přesahující valbovou střechou, krytou šindelem. Doklad původní městské zástavby z 2. poloviny 18. století ve výrazné poloze na náměstí. Památkově chráněný.

Příklad klasicistní lidové architektury z 1. poloviny 19. století. Přízemní obytný roubený dům s navazujícím zděným hospodářským traktem a ohradní zdí. Nerovný terén vyrovnává vysoká kamenná podezdívka. Památkově chráněný.

Roubený zčásti z dřevěných kuláčů, zčásti zděný dům na vysoké podezdívce obdélného půdorysu bez hospodářské části. Příklad lidové architektury z 19. století. Památkově chráněný.

Příklad roubené venkovské chalupy s navazujícím zděným traktem a zděnou brankou. Pochází z 19. století. Památkově chráněná.

Menhir zvaný Větrný kámen stojí ve spodní části údajné pravěké svatyně staré několik tisíc let, kde se provádělo věštění počasí a lidé se zde harmonizovali s živou přírodou.

Gotická tvrz neznámé stavební podoby. První zmínka v listinných pramenech z roku 1516. Koncem 17. století opuštěna a zcela zanikla, takže dnes nelze určit, kde stála.

Nad soutokem Vydry a Křemelné zřídil v polovině 19. století vodní pilu a sklad dřeva pražský obchodník Čeněk (Vincenc) Bubeníček. Roku 1912 ji město Kašperské Hory nahradilo vodní elektrárnou, která funguje dosud.