Turistické cíle v okolí obce Chamutice

Dvojice nedaleko od sebe pramenících studánek, z nichž jedna (vpravo z čelního pohledu), je dle pověsti zázračná studánka Filipínka. Vedle ní je umístěná dřevěná socha panny Filipínky. Nachází se v zámeckém parku bývalého empírového zámku v Kolinci.

Kamenná rozhledna z roku 1934 na vrchu Svatobor (845 m n.m.), vysoká 31 m, postavená na místě bývalé kamenné rozhledny z roku 1900, která se zřítila v roce 1934.

Výklenková kaplička, ohražená zdí z lomového kamene. Pravděpodobně místo pohřbu obětí incidentu z třicetileté války.

Tvrz byla postavena roku 1366 jako věžovitá, dvoupatrová stavba s dřevěnou nástavbou na krakorcích. Kolem byl vodní příkop s padacím mostem. V 17. stol. byla přestavěna na sýpku.

Synagoga je neznámého stáří. K bohoslužbám sloužila do 90. let 19. století. V r. 1897 byla prodána a slouží k bydlení. Dochovalo se jedno ze synagogálních oken.

Synagoga, dnešní čp. 55, je na severním okraji obce u silnice na Sušici. Doba vzniku není známá, sloužila do konce 19. století, pak byla přestavěna na obytný dům.

Sýpka v dominantní poloze nad údolím Mačického potoka. U jejího západního průčelí stojí sousoší Kalvarie, upomínající údajně na polohu staršího hřbitova. Přes silnici se nachází novodobé místní pohřebiště. Nelze vyloučit návaznost na někdejší bukovnickou tvrz.

Venkovský historický mlýn s turbínou z 19. století na říčce Ostružné. Zděný, jednopatrový; mlýnice a dům pod jednou střechou, ale dispozičně oddělené. Dochované provozy pily a výroba elektrické energie. V posledních letech rekonstruován.

Původně jednoduchá gotická věžovitá tvrz z 15. stol., renesančně upravená v průběhu druhé poloviny 16. stol. za Volfa Gotharda Perglára a později v polovině 19. stol. částečně zbořena, se zachovanou nejstarší věžovitou částí.

Mohutný zámek postavený počátkem 18. stol za Maxmiliána Norberta Krakovského z Kolovrat podle projektu barokního architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, upravený do dnešní podoby ve druhé polovině 18. stol.

Starší panské sídlo - starý zámek, Rochcův zámek či úřednický dům východně nedaleko od nového zámku. Renesančního původu nejpozději z počátku 17. století, barokně upravovaný, úpravy i během 19. století. Areál doplňuje hospodářské stavení a ohradní zeď (zachován jen krátký úsek). Památkově chráněný.

Renesanční zámek z přelomu 16. a 17. stol. patrně na místech starší tvrze. Dvoukřídlá stavba, východní průčelí zdobeno arkádami, od jihu přiléhá nevysoká osmiboká věžice. Areál nově opraven, nepřístupný - obytně a hospodářsky využíván.