Turistické cíle v okolí obce Nalžovské Hory-Stříbrné Hory

Synagoga, dnešní čp. 55, je na severním okraji obce u silnice na Sušici. Doba vzniku není známá, sloužila do konce 19. století, pak byla přestavěna na obytný dům.

Synagoga postavena po polovině 18. století. V roce 1793 byla poškozena požárem a obnovena kolem roku 1810, upravena 1830. Bohoslužbám sloužila do 20. let 20. století. Za 2. sv. války zde byl sklad židovského majetku. R. 1990 opravena a 1994 v ní byla otevřena expozice dějin Židů v Kasejovicích.

Původně renesanční sýpka (asi současná se zámkem), úpravy raně barokní a pozdější. Umístěná v JV nároží komplexu hospodářských budov dvora na JV obce. Je složená ze dvou obdélných křídel ve tvaru "L". Dvoupatrová, při dvorní Z a S fasádě otevřená arkádová chodba. Krytá je vysokou sedlovou střechou.

Sýpka v dominantní poloze nad údolím Mačického potoka. U jejího západního průčelí stojí sousoší Kalvarie, upomínající údajně na polohu staršího hřbitova. Přes silnici se nachází novodobé místní pohřebiště. Nelze vyloučit návaznost na někdejší bukovnickou tvrz.

Venkovský historický mlýn s turbínou z 19. století na říčce Ostružné. Zděný, jednopatrový; mlýnice a dům pod jednou střechou, ale dispozičně oddělené. Dochované provozy pily a výroba elektrické energie. V posledních letech rekonstruován.

Původně jednoduchá gotická věžovitá tvrz z 15. stol., renesančně upravená v průběhu druhé poloviny 16. stol. za Volfa Gotharda Perglára a později v polovině 19. stol. částečně zbořena, se zachovanou nejstarší věžovitou částí.

Nevelké venkovské sídlo příslušníka nižší šlechty z konce 15. století, renesančně upravené snad za Václava Lehomského ve druhé polovině 16. stol. Tvrz si zachovala svůj vzhled z poloviny 17. stol., kdy statek přešel do majetku rodu Krakovských.

Renesanční zámek z přelomu 16. a 17. stol. patrně na místech starší tvrze. Dvoukřídlá stavba, východní průčelí zdobeno arkádami, od jihu přiléhá nevysoká osmiboká věžice. Areál nově opraven, nepřístupný - obytně a hospodářsky využíván.

Lovecký zámeček z 2. poloviny 18. století. V obvodovém zdivu stopy starší stavby - tvrze? Patrová budova překrytá valbovou taškovou střechou (původně šindelovou). V interiéru zachována černá kuchyně. Již není památkově chráněný. Soukromý majetek.

Hrad založený na poč. 14. stol., rozšířen pozdně goticky. V průběhu třicetileté války jej získal Martin Huerta, za něhož došlo k vestavbě pozdně renesančního palácového křídla s arkádami. Další úpravy do podoby hradu příliš nezasáhly.

Náznaky hradu z první poloviny 14. století. Hrad postaven patrně za pánů z Potštejna, od poloviny 14. století užívaný zderazským klášterem a pobořený husity r. 1420. Z hradního kostela vybudován špitál, později škola, sloužící do r. 2001.

Přízemní domek na lichoběžníkovém půdorysu s trámovými stropy a zčásti sklenut do traverz. Mezi něj a dům č. p. 12 vložena raně klasicistní vjezdová brána zaklenutá půlkruhově.