Turistické cíle v okolí obce Zborovy

Drobná výklenková kaple z počátku 20. století, stojící na kamenném zábradlí staršího mostku. Ve výklenku polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti z konce 18. století. Památkově chráněná.

Barokní výklenková kaple na rozcestí na začátku vsi, nezvyklého válcovitého tvaru z konce 18. století. Zděná omítaná stavba pravděpodobně z lomového kamene, v průčelí s vysokou půlkruhovou nikou, uzavřenou ozdobnou kovanou mříží. Krytá stříškou ve tvaru nízkého kužele. Památkově chráněná.

Původně barokní výklenková kaple, ačkoliv památkově chráněná, byla bezohledně zbořena v 70. letech 20. století. Dřevořezba sv. Martina na koni a soška sv. Jana Nepomuckého, umístěné v ní, jsou "neznámo" kde?! Novodobá výklenková kaple na jejím místě pochází z roku 1979.

Kaple stojí v severním rohu parku u obecního úřadu. Skládá se ze dvou částí: užšího obdélného soklu a na něm umístěné širší obdélné, půlkruhově zakončené kapličky s mohutným výklenkem v průčelí. Krytá půlkruhovou stříškou s taškami esovkami. Ve středu nad výklenkem ukotven železný dvouramenný kříž.

Drobná výklenková kaplička u silnice procházející vesnicí, v ohradní zdi zámku.

Zámecký mlýn je rozsáhlá patrová budova s téměř čtvercovým půdorysem a se širokým bohatě členěným štítem. Jeho renesanční podoba je zachycena na pohledu na Horažďovice z roku 1606. Později mnohokrát přestavován, poslední rekonstrukce proběhla v 21. století. Památkově chráněn je od roku 1958.

Zámecký pivovar zřídil r. 1570 Václav Švihovský. Pivovar byl postupně ve vlastnictví několika šlechtických rodů: Šternberků, Harrachů, Mansfeldů, Löwenstein-Wertheimů, Kinských. Největšího rozmachu dosáhla výroba na počátku 20. století. Roku 1946 byl provoz pivovaru ukončen, poté zde byly sklady.

Tvrz byla postavena pravděpodobně začátkem 14. stol. Dluhomilem z Velhartic. Poté ji získal Půta Švihovský z Rýzmberka a od r. 1544 byla tvrz opuštěná. Do dnešní doby se zachovaly zbytky zdiva čtyřbokého paláce s kruhovou baštou.

Památný strom ve vsi Zdebořice, části města Plánice. Největší ze skupiny lip velkolistých, rostoucích na návsi před vchodem na hřbitov v areálu kostela sv. Jiljí.

Zaniklá gotická tvrz pravděpodobně ze 14. stol. u západního průčelí věže kostela sv. Vavřince. V průčelí dochován gotický portál se vstupem a vpadlinou pro padací můstek, po němž se vcházelo z horního patra tvrze na panskou oratoř. Při kopání hrobů objeveny pozůstatky zdí, které byly opět zasypány.

Po r. 1420 postaven hrad, 1669-96 přest. Šternberky na barokní zámek. Od r. 1726 patřil Martinicům, poté Colloredo-Mansfeldům (od 1784). R. 1817 zde nalezen Rukopis zelenohorský. V l. 1852-1931 patřil Aueršperkům. Po r. 1948 sídlem armády (PTP).

Dům postaven zelenohorským hejtmanem Danielem Františkem Táborským z Hirschenfeldu r. 1672. Od r. 1709 zde sídlila Zelenohorská pošta. V r. 1742 budova vyhořela a byla obnovena údajně dle plánů K. I. Dienzenhofera. V l. 1888-1889 eklekticky upraven.