Turistické cíle v okolí obce Plánice

Stará důlní šachta s portálem datovaným r. 1889 a systém chodeb po těžbě krystalického vápence v letech 1889-1910. Dnes chráněné území vyhlášené 1.1.1985 ONV v Klatovech o rozloze 0,04 ha. Nejvýznamnější zimoviště netopýrů v západních Čechách.

Dvojice nedaleko od sebe pramenících studánek, z nichž jedna (vpravo z čelního pohledu), je dle pověsti zázračná studánka Filipínka. Vedle ní je umístěná dřevěná socha panny Filipínky. Nachází se v zámeckém parku bývalého empírového zámku v Kolinci.

Pozdně gotický vodní hrad Půty Švihlovského z Rýzmberka, budovaný zřejmě podle plánů Benedikta Rejta. Po třicetileté válce již neobýván, změněn na sýpku, v 19. stol. opuštěn. Po r. 1950 postupně opravován.

Synagoga je neznámého stáří. K bohoslužbám sloužila do 90. let 19. století. V r. 1897 byla prodána a slouží k bydlení. Dochovalo se jedno ze synagogálních oken.

Synagoga byla postavena v roce 1876. V komplexu budov byla modlitebna, škola a sídlo rabína. Po válce byla přestavěna a sloužila jako archiv. V současné době je zde fitcentrum a skladiště.

Venkovský historický mlýn s turbínou z 19. století na říčce Ostružné. Zděný, jednopatrový; mlýnice a dům pod jednou střechou, ale dispozičně oddělené. Dochované provozy pily a výroba elektrické energie. V posledních letech rekonstruován.

Původně jednoduchá gotická věžovitá tvrz z 15. stol., renesančně upravená v průběhu druhé poloviny 16. stol. za Volfa Gotharda Perglára a později v polovině 19. stol. částečně zbořena, se zachovanou nejstarší věžovitou částí.

Nevelké venkovské sídlo příslušníka nižší šlechty z konce 15. století, renesančně upravené snad za Václava Lehomského ve druhé polovině 16. stol. Tvrz si zachovala svůj vzhled z poloviny 17. stol., kdy statek přešel do majetku rodu Krakovských.

Mohutný zámek postavený počátkem 18. stol za Maxmiliána Norberta Krakovského z Kolovrat podle projektu barokního architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, upravený do dnešní podoby ve druhé polovině 18. stol.

Starší panské sídlo - starý zámek, Rochcův zámek či úřednický dům východně nedaleko od nového zámku. Renesančního původu nejpozději z počátku 17. století, barokně upravovaný, úpravy i během 19. století. Areál doplňuje hospodářské stavení a ohradní zeď (zachován jen krátký úsek). Památkově chráněný.

Renesanční zámek z přelomu 16. a 17. stol. patrně na místech starší tvrze. Dvoukřídlá stavba, východní průčelí zdobeno arkádami, od jihu přiléhá nevysoká osmiboká věžice. Areál nově opraven, nepřístupný - obytně a hospodářsky využíván.

Lovecký zámeček z 2. poloviny 18. století. V obvodovém zdivu stopy starší stavby - tvrze? Patrová budova překrytá valbovou taškovou střechou (původně šindelovou). V interiéru zachována černá kuchyně. Již není památkově chráněný. Soukromý majetek.