Turistické cíle v okolí obce Myslovice

Barokní boží muka z roku 1634, přemístěna od silnice vedoucí na Nepomuk. Tvoří je čtyřboký podstavec s nápisy IHS a MRA, sloup vysoký 380 cm a čtyřboká lucerna s reliéfy Piety, sv. Václava, sv. Vojtěcha a ukřižování Krista.

Příklad drobné lidové památky z počátku 19. století, architektonicky v oblasti dost ojedinělé. Boží muka - na zděném hranolovém odstupňovaném soklu stojí kaplice s půlkruhově zaklenutým výklenkem, v němž je lidová plastika sv. Jana Nepomuckého. Památkově chráněná.

Mohutná boží muka z pískovce. Pochází z doby kolem roku 1800. Toskánský sloup na vrcholu s koulí a kovovým křížkem. Památkově chráněno.

Neobvykle řešená renesanční boží muka. Válcový pilíř s oblým vrcholem z lomového kamene, na vrcholu s kamennou kaplicí s reliéfem Ježíše Krista. Netypický příklad drobné lidové architektury datované do roku 1575. Památkově chráněná.

Zděná hranolová boží muka na severním okraji obce za zámkem. Na širším čtvercovém podstavci s kamenným soklem, v horní části mohutná kaplice s průčelní hlubokou nikou; v ní křížek a soška. Krytá sedlovou stříškou. Datace nezjištěna (na soklu letopočet 1998 - rekonstrukce nebo nově postavena?)

Sloupková boží muka stojící za městem u silnice na Kratice nedaleko Červeného Mlýna. Datovaná do roku 1643. Hranolový žulový sloupek s kaplicí s mělkými výklenky a reliéfními křížky. Na jižní straně pod výklenkem vyrytý letopočet. Památkově chráněná.

Boží muka, která nechal roku 1705 zhotovit koželuh Jan Pechan, což připomíná nápis na soklu spolu s reliéfem nástroje, který byl používán k vydělávání kůží. Čtyřbokou lucernu zdobí málo zřetelné reliéfy Panny Marie Klatovské, sv. Anny, sv. Martina a sv. Jana Nepomuckého.

Renesanční tvrz postavená za Viléma Bohuchvala koncem 16. stol., snad na místě gotické tvrze z přelomu 14. a 15. stol. Koncem 18. stol. upravená za Kordíků. Ti statek drželi až do r. 1945. Po r. 1945 nevhodně zastavěno volné severozápadní nároží.

Zříceniny hradu z 13. stol. založeného pány z Budětic. Po roce 1380 nechal Bohuslav z Budětic hrad svému osudu a ten rychle zpustl a změnil se ve zříceninu.

Barokní přízemní dvoupodlažní obdélná budova ukončená polokruhovým závěrem; v něm dnes asymetricky umístěný vstup. V minulosti součást areálu kostela sv. Blažeje, sloužila jako márnice. V současnosti památkově chráněný soukromý objekt.

Terénní náznaky, na zahradě při jižní straně ostrožny, po tvrzi ze 14. stol. postavené snad za Vintíře z Čejkov. V 17. stol. byl statek připojen ke statku Nalžovské Hory, tvrz začala chátrat a v pol. 19. stol. byla stržena.

Kamenná rozhledna, 81,6 m. Stavba 1547–57, zadána městem arch. Antoniovi de Salo. Postavena jak z obranných, tak i reprezentativních důvodů. Postihlo ji mnoho požárů a násl. oprav. R. 1870 stará báň shozena vichřicí, r. 1872 uprav. do dnešní podoby.