Zděná hranolová boží muka na severním okraji obce za zámkem. Na širším čtvercovém podstavci s kamenným soklem, v horní části mohutná kaplice s průčelní hlubokou nikou; v ní křížek a soška. Krytá sedlovou stříškou. Datace nezjištěna (na soklu letopočet 1998 - rekonstrukce nebo nově postavena?)
Zděná boží muka z pol. 18. století. Stojí na čtvercovém půdorysu, mají nízký sokl a čtyřboký dřík členěný římsou. Kaplice je ze tří stran otevřená, krytá sedlovou střechou. V kaplici bývala umělecky hodnotná soška sv. Jana Nepomuckého, odcizena kolem r. 1976. Památkově chráněná jsou od roku 1958.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Klatovy I
Barokní boží muka z roku 1634, přemístěna od silnice vedoucí na Nepomuk. Tvoří je čtyřboký podstavec s nápisy IHS a MRA, sloup vysoký 380 cm a čtyřboká lucerna s reliéfy Piety, sv. Václava, sv. Vojtěcha a ukřižování Krista.
Boží muka u silnice na Mladice na severním okraji vsi. Příklad drobné lidové architektury z konce 18. století. Vysoká hranolová boží muka na nízkém podstavci s kaplicí, krytá sedlovou stříškou, na jejímž středu hřebene je železný křížek. Památkově chráněná.
Neobvykle řešená renesanční boží muka. Válcový pilíř s oblým vrcholem z lomového kamene, na vrcholu s kamennou kaplicí s reliéfem Ježíše Krista. Netypický příklad drobné lidové architektury datované do roku 1575. Památkově chráněná.
Kamenná boží muka z roku 1899 s masivním sloupem a velkou lucernu. Výklenek lucerny, kde byla původně soška či obrázek, je v současnosti prázdný. Na vrcholu lucerny je kovový kříž. Boží muka byla v Čechách stavěna od gotiky, představují sloup, u kterého byl před ukřižováním bičován Ježíš Kristus.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Klatovy I
Boží muka, která nechal roku 1705 zhotovit koželuh Jan Pechan, což připomíná nápis na soklu spolu s reliéfem nástroje, který byl používán k vydělávání kůží. Čtyřbokou lucernu zdobí málo zřetelné reliéfy Panny Marie Klatovské, sv. Anny, sv. Martina a sv. Jana Nepomuckého.
Renesanční tvrz postavená za Viléma Bohuchvala koncem 16. stol., snad na místě gotické tvrze z přelomu 14. a 15. stol. Koncem 18. stol. upravená za Kordíků. Ti statek drželi až do r. 1945. Po r. 1945 nevhodně zastavěno volné severozápadní nároží.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Budětice
Zříceniny hradu z 13. stol. založeného pány z Budětic. Po roce 1380 nechal Bohuslav z Budětic hrad svému osudu a ten rychle zpustl a změnil se ve zříceninu.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Plánice
Barokní přízemní dvoupodlažní obdélná budova ukončená polokruhovým závěrem; v něm dnes asymetricky umístěný vstup. V minulosti součást areálu kostela sv. Blažeje, sloužila jako márnice. V současnosti památkově chráněný soukromý objekt.
Tvrz postavil Vilém z Čachrova v letech 1380-1390. Po r. 1446 přestala sloužit jako sídlo majitele a zpustla. R. 1566 tvrz koupil a obnovil Jan Bohuchval z Hrádku. V 2. pol. 18. století sloužila jako sýpka. Dnes je ve špatném stavu.
bývalá márnice 
