Turistické cíle v okolí obce Stružná

Pozdně barokní pískovcová socha ze druhé poloviny 18. stol. stávala u zaniklého rozcestí jižně od obce Štědrá. Po 2. sv. válce chátrala a trpěla opakovanými útoky vandalů, přišla o berlu a v 60. letech ji urazili hlavu. Roku 1974 přemístěna na současné místo. Restaurována byla v letech 1975 a 2017.

Barokní zámek Kokořovců z Kokořova, vystavěný jako nové sídlo majitelů žlutického panství po r. 1730 zřejmě v místech staršího objektu stavitelem J. O. Söllnerem z Útviny. Upravován pozdně barokně po požáru r. 1747 a v 19. stol. V havarijním stavu.

Velké, dobře viditelné, leč nepřístupné tvrziště v zástavbě vesnice Štědrá. Ves Štědrá byla připomenuta již na přelomu 12. a 13.století. Ve 14.století je zmíněna i tvrz. Po dostavbě Štědrého hrádku se však šlechta přestěhovala a tvrz byla opuštěna.

Zřícenina hradu pánů ze Štědré z 2. pol. 14. st. Za Jindřicha z Plavna r. 1418 dobyt vojskem Václava IV. Za Gutštejnů po r. 1488 opuštěn. Dochovány zbytky hradeb, cisterna a valeně klenuté sklepy paláce, na předhradí předsunutá bašta.

Rokokové sousoší sv. Jana a Pavla na mohutném a bohatě zdobeném podstavci nechali vytvořit Franz Anton a Franziska Stowasserovi r. 1844. Bylo vysoké 4,2 metrů, postavy světců měly jen 1,3 m. Památka chátrala po odsunu německých obyvatel a začátkem 60. let byla povalena, vrcholové sousoší zmizelo.

Zámek byl postaven Linhartem Colonou z Felsu kolem roku 1598. Po roce 1948 zámek získala a používala armáda. Dnes je zámek v soukromých rukou a veřejnosti nepřístupný.

Gotická vodní tvrz, která se nacházela uprostřed současného rybníka, je poprvé uváděna v roce 1437, kdy ji držel man Sigmund Toss. Roku 1536 je ves uváděna jako součást panství Andělská Hora, tvrz ztratila svoji funkci a zanikla. Dobře zachovalé tvrziště bylo zničeno při úpravách po roce 1952.

Skupina žulových věží nad Ohří, označovaných jako Zkamenělá svatba. Od r. 2007 jsou skály chráněny jako národní přírodní památka. Opředeny pověstmi o Janu Svatoši (Hans Heiling), bájném knížeti duchů loketského kraje. Inspirovaly řadu umělců, včetně J. W. Goetheho, bratří Grimmů či Viléma Mrštíka.

Synagoga z roku 1883. Kromě modlitebny zde byl byt rabína a učitele a školní učebna. Během Křišťálové noci byla vyrabována, nicméně nebyla vypálena. V roce 1939 byla přestavěna na kancelářskou budovu, ve druhé polovině 20. století na obytný dům. V interiérech jsou údajně fragmenty původní výmalby.

Suterén synagogy z roku 1688. Při požáru města v roce 1760 byla poškozena a v letech 1765- 67 byla klasicistně obnovena. V roce 1904 synagoga znovu vyhořela a byla zmenšena.. Roku 1921 zde ustaly bohoslužby a synagoga byla opuštěna. V červenci 1932 byla nadzemní část zchátralé synagogy zbořena.

První pís. zmínka je z r.1354. V 15. stol. Jakoubek z Vřesovic přeměnil proboštství na hrad a předal synovi Janovi (Janův hrad). V 16. stol. rod Plavenských změnil hrad na renes. zámek. V 17. stol. po požáru přestavěn. Od 18. stol. opuštěn a chátrá.

Soukromou rozhlednu na vlastním pozemku a podle vlastního projektu vybudoval v letech 2002-2003 pan Václav Krysl. Umožňuje k ní volný přístup veřejnosti.