Turistické cíle v okolí obce Rankovice

Kamenný silniční most přes Kosový potok v Dolním Kramolíně je barokního původu z počátku 18. století, do dnešní podoby přestavěn v 19. století. Od r. 1990 chráněná kulturní památka.

Areál bývalého cínového dolu Vilém a úpravny rudy v Krásně upravený v letech 1994–2004 na museum, připomínající rudné a uhelné hornictví na Sokolovsku. Zahrnuje několik interiérových i exteriérových exposic včetně možnosti jízdy umělou důlní chodbou.

Hradiště z pozdní doby bronzové na výrazném kopci nad Konstantinovými Lázněmi. Plochou přes 50 ha a obvodovým valy dlouhým 3,7 km patří k nejrozsáhlejším hradištím své doby. Kromě valů dochovány zbytky bran.

Pozůstatky bývalého vodního mlýna pocházejícího zřejmě již z 16. stol. Vodní mlýn s pilou byl v provozu až do 2. svět. války. Po odsunu sudetských Němců začal chátrat a nyní z mlýna zbyly pouze ruiny zarůstající vegetací.

Qustenberkové v l.1729–1730 přestavěli tvrz na zámek. Z projektu se uskutečnila jen stavba západního křídla s kaplí, severní a východní křídla jsou pozůstatky hosp.budov, které patřily k tvrzi. V současnosti je opuštěný a značně začíná chátrat.

Až neuvěřitelně dobře zachovalé tvrziště z konce 13. stol. až začátku 14. stol. objevené Zdeňkem Buchtele v roce 1976 při ověřováním trasy prastaré Královské stezky (Via Regia), která vedla z Prahy do Chebu.

Kamenný kříž údajně ze začátku 20. století, snad z období mezi lety 1910–1920. Je vytesán ze žuly, nadzemní část je vysoká 91 cm, má tvar řeckého kříže. Původně stával u silnice z Bohuslavi na Mnichov, na dnešní místo na náměstí byl přesunut v roce 1999. Památkově chráněný je od roku 1993.

Drobná obdélná kaple neznámého zasvěcení z 2. pol. 19. století stávala východně od Toužimi u jedné z cest směrem na Radyni. Po 2. světové válce nebyla využívána, léta chátrala mezi ploty průmyslových areálů. Je ve špatném stavu, těžce přístupná, zarostlá kopřivami, částečně zahrnuta zeminou.

Obecní kaple neznámého zasvěcení postavena (dle vročení na ostění vchodu) v roce 1824 ve stylu pozdního baroka. Má rozměry 5,88 × 7,41 m, rovný závěr. Střechu má sedlovou, uprostřed se sanktusníkem. Kaple byla opravena v poslední dekádě 20. století a na konci rekonstrukce byla znovu vysvěcena.

Zaniklá barokní kaple Nejsvětější Trojice, kterou nechal vystavět roku 1730 tehdejší majitel zámku Poutnov (Pauten) Wenzel Maria Schindel z Hirschfeldu. V r. 1835 byla rozšířena, měla rozměry 6,1 x 11,75 m a půlkruhový závěr. Po 2. světové válce chátrala, v r. 1959 byly její zbytky zbořeny vojáky.

Osmiboká barokní kaple z doby kolem roku 1700. Měla mohutnou cibulovou báň a otevřenou hranolovou zvoničku. Po 2. světové válce a odsunu německého obyvatelstva nebyla udržována, bylo rozkradeno vnitřní vybavení. Někdy mezi lety 1957-1960 byla zbořena, v terénu se po ní nedochovaly žádné stopy.

Vrcholně barokní kaple Nejsvětější Trojice u hřbitova v Boněnově pochází z 1. poloviny 18. století. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.