Turistické cíle v okolí obce Otročín

nebo vyberte

Otročín

Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV)
Nalezeno celkem 175 záznamů, 14 / 15 stran, vyhledáno za 1.04 sec
 Toužim
607.0 m. n.m.
Janův hrad, Janský zámek
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Toužim
První pís. zmínka je z r.1354. V 15. stol. Jakoubek z Vřesovic přeměnil proboštství na hrad a předal synovi Janovi (Janův hrad). V 16. stol. rod Plavenských změnil hrad na renes. zámek. V 17. stol. po požáru přestavěn. Od 18. stol. opuštěn a chátrá.
 Třasák
613.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Útvina
Soukromou rozhlednu na vlastním pozemku a podle vlastního projektu vybudoval v letech 2002-2003 pan Václav Krysl. Umožňuje k ní volný přístup veřejnosti.
 trojiční sloup
682.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Teplá
Velký trojiční sloup v jižní části tepelského náměstí z roku 1721. Architektonický návrh W. Braunbock, sochy O. J. Wenda. Rekonstrukce v 90. letech 20. století.
 Údrč
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Karlovarský kraj, Údrč
Vodní tvrziště v nepřístupném zemědělském dvoře. Přídomkem z Údrče se honosil významný rytířský rod 14.století. Rytíři si sami odvozovali původ od Smila, který byl zmiňován ve druhé polovině 12.století. Tvrz byla opuštěna na počátku 16.století.
 Údrč
614.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Údrč
Údrčský zámek tvoří součást hospodářského dvora jižně od vsi. Jeho základ tvoří renesanční tvrz, vybudovaná Steinsdorfy ve 2. pol. 16. stol. Od roku 1640 sloužila jen správě statku. Po požáru 1898 části tvrze strženy a do nich vestavěn nový zámek.
 Ulbertova kaple
640.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, terénní náznaky, volně přístupno, Karlovarský kraj, Údrč
Zaniklá obdélná barokní kaple s rovným závěrem a šindelovou střechou ze 17. století, zachycená na mapě 1. vojenského mapování. Název dostala podle Aloise Ulberta, jehož rodina se až do roku 1945 o kapli starala. V 50. letech ztratila střechu, dnes jen zarostlá hromada rozvaleného obvodového zdiva.
 Úterý – MPZ
490.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Úterý
Městská památková zóna Úterý chrání od roku 1992 kromě významných solitérů (viz hesla) i unikátně zachovalou maloměstskou zástavbu ze 14.–19. století, ze značné části hrázděnou, doplněnou drobnou sakrální i užitkovou architekturou a plastikou.
 Vlček
883.0 m. n.m.
přírodní rezervace
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Prameny
Přírodní rezervace Vlček z r. 1966 se rozprostírá na Vlčím hřbetě v CHKO Slavkovský les na rozloze 59,5 ha. V hadcovém podloží je vysoká koncentrace těžkých kovů, především niklu, chromu a kobaltu, což způsobuje toxicitu, která je důvodem výskytu a ochrany specifické hadcové vegetace.
 vodní nádrž Mariánské Lázně
723.0 m. n.m.
voda - přehrada, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Mariánské Lázně
Vodní nádrž Mariánské Lázně z let 1894-1896 je nejstarší přehrada se zděnou hrází v Česku. Leží v Maxově údolí na Úšovickém potoce. Vodní dílo je součástí vodohospodářské soustavy Podhora–Mariánské Lázně. Z důvodu ochrany vodního zdroje nejsou hráz ani její okolí přístupné.
 vodní nádrž Podhora
691.0 m. n.m.
voda - přehrada, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Ovesné Kladruby
Vodní nádrž Podhora vybudována jako vodárenská v letech 1952-1956 pro město Mariánské Lázně a okolí. Břehy přehradního jezera na říčce Teplé i jeho hráz leží v ochranném pásmu I. stupně a nejsou proto veřejnosti přístupné.
 vysílač Krašov
709.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Bezvěrov
Vysílač Krašov, druhá nejvyšší stavba v ČR, pokrývá západní Čechy rozhlasovým a televisním signálem. Původní stožár z let 1958–60 poškodila 25. 8. 1968 okupační armáda a v lednu 1979 mráz natolik, že musel být odstřelen. Dnešní postaven 1979–81.
 Zahrádecká kyselka
585.0 m. n.m.
Berounská kyselka
voda - studánka, pramen, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Beroun
Minerální pramen, jehož vynikající vodu využívali místní lidé od pradávna. Záznamy o kyselce dokládají v 17. stol. premonstráti z kláštera v Teplé, zmiňují ji také staré německé vlastivědné knihy. V r. 1999 byla studánka obnovena a zrekonstruována, zároveň byl vystavěn zastřešující altán.