Turistické cíle v okolí obce Radošov

Stará gotická tvrz v Hájku byla postavena na zač. 14. stol, i když první zmínka o vsi je až z r. 1409. V r. 1525 vlastní Hájek Sebastián Hoffmann z Münchshofu. Po něm Kryštof, který na severní části tvrziště staví renesanční tvrz, která se připomíná v r. 1567.

Hrad z konce 15. st. postaven pány z Plavna jako vojenský opěrný bod. Majitelé se často střídali. R. 1573 uváděn jako pustý, poté částečně opraven, po připojení k Andělské Hoře r. 1609 zpustl definitivně. Ve 20. st. opravován.

Původně královský hrad z 13. st., přestavěný za Satanéřů pozdně goticky, za Šliků renesančně, za saských knížat barokně a za Buquoyů novogoticky do podoby zámku. Od r. 2001 současným majitelem postupně rekonstruován.

Zřícenina hradu z 15. st. – první zmínka z r. 1434. Vystřídal několik majitelů, za Šliků po r. 1528 zanedbáván a r. 1574 již uváděn jako pustý. Dochován suterén obytné věže s přilehlou hradbou, torzo paláce a 1. brány a zbytky parkánové hradby.

Nevelká jednoduchá rozhledna na Holém vrchu nad obcí Okounov byla postavena na podzim 2022 z iniciativy místního obecního úřadu. Od kolaudace v dubnu 2023 je volně přístupná veřejnosti.

Drobná kamenná kaple na téměř čtvercovém půdorysu vznikla pravděpodobně již v první polovině 18. stol. Kapli zaznamenalo již první vojenské mapování z let 1764-1768. Po vysídlení německého obyvatelstva po 2. světové válce chátrala a zanikla. Dnes z ní zbyly pouze trosky zdí, překryté vegetací.

Terénní zbytky hradu neznámého jména na vrcholu kóty Hradiště 934 m n. m. ve vojenském nepřístupném újezdu u Karlových Varů. Sídlo založeno asi v pol. 13. stol. Možný zánik r. 1421 při křížové výpravě. Dnes je místo silně poškozeno.

Dnes zaniklý hrad Hungerberg postavený Slavkem a Borešem z Rýzmburka, držiteli Bochova, připomínanými r. 1349. V roce 1412 v rukou nepřátel Václava IV. ztratil na významu. Při dobývání Bochova vojsky krále Jiřího Poděbrad r. 1469 byl zničen.

Městská památková zóna vyhlášená roku 1992 pro ochranu historického jádra někdejšího českého centra těžby stříbra v Krušných horách. Kromě významných solitérů (viz jednotlivá hesla) zahrnuje řadu měšťanských domů s renesančními jádry. Od r. 2019 součást památky UNESCO.

Jelení pramen je pouze zdrojem kvalitní pitné vody s obsahem rozpuštěného kysličníku uhličitého a nemá žádné léčebné účinky. Zdrojem vody je zkušební vrt z roku 1993.

Skála s kovovou sochou kamzíka z roku 1851 od berlínského sochaře Augusta Kisse. Sochu zde nechal nainstalovat baron Lützov.

Jeskynní vyhlídka je výrazná žulová skála nad údolím Ohře mezi Loktem a Svatošskými skalami. Na jejím vrcholu je ploché skalisko s křížem a vrcholovou knížkou. Je odtud vyhlídka na plošinu Slavkovského lesa a meandr řeky Ohře. Nejlépe dostupná je neznačenou cestou od samoty Na Skalách (Vildenava).