Turistické cíle v okolí obce Nedvědice

Zřícenina hradu. Zal. r. 1243 Vítkovci. V 1. pol. 14. stol. za Petra z Rožmberka přestavěn a doplněn o kapli. Šlechtou zde byl vězněn král Václav IV. R. 1420 dobyt tábor. husit. vojsky a r. 1437 dle dohody Oldřicha z Rožmberka s Tábory zbořen.

Rozsáhlý areál téměř zaniklého hradu z poloviny 13. století postavený snad Vítkem a Vokem z Prčic na pravém břehu Lužnice. Hrad společně s Příběnicemi na druhém břehu Lužnice kontroloval veškerý pohyb na řece. Obsazen v r. 1420 Tábory jako majetek Vítkovců. Hrad zbořen dle smlouvy z 3. června 1437.

Geologický objekt chráněný od r. 1940. Skalnatý výchoz nad Lužnicí je vysoký cca 20 m. Je tvořen magmatity, ve kterých se nacházejí železnatohlinité granáty almandiny velikosti až vlašského ořechu. Kamenem ze skály byly dlážděny ulice Tábora.

Středověká tvrz zmiňovaná r. 1363 ve spojitosti se smrtí Mikuláše z Radenína, přestavěná začatkem 17. stol na renesanční zámek a rozšířena o nové křídlo. Zámek upraven empírově, průčelí upraveno v roce 1845 pseudorenesančně.

Budova staré radnice je významnou renesanční stavbou a dominantou Masarykova náměstí. Byla postavena v roce 1617 a po požáru v roce 1764 přestavěna barokně. V průčelí radnice jsou rožmberský, švarcenberský a habsburský erb.

Zaniklá tvrz, která byla postavena patrně již koncem 13. stol., jak lze usoudit z archeologických nálezů. Osada Radonice je prvně zmiňována až r. 1397. Krátce po r. 1400 byla ves připojena k třeboňskému panství a tvrz někdy v té době zřejmě zanikla.

Jediný řetězový most v Evropě v empírovém slohu postavený r. 1848, podle plánů Ing. B. Schnircha a Ing. Gassnera, byl na současné místo po kouskách přenesen z Podolska v letech 1960-1974.

Pivovar v Chýnově byl založen v roce 1581 za Zdeňa Malovce z Chýnova. Posledními soukromými majiteli byl rod Schwarzenbergů, kteří jej vlastnili do II. světové války. Zrušen před koncem roku 1948 a přeměněn na sklad třeboňského piva.

Tvrziště na vyvýšeném místě nad řekou Lužnicí. Počátky panského sídla sahají do r. 1265, kdy je jako majitel uváděn Vítek ze Skalice, člen rodu Vítkovců. V letech 1379 a 1381 se objevuje Filip, sezením na Skalici. Zprávy o zámku Skalici jsou pouze v rozmezí let 1533-1540. Po r. 1590 tvrz zaniká.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1385 jako hrad Rožmberků. Za husitských válek dvakrát vypálen. V poděbradské době byl opevněn. Od 16. stol. chátral. Zač. 17. stol. zde byla škola, poté hrad sloužil jako sýpka, v l. 1628-1951 pivovar. Po rekonstrukci (2001-2010) je sídlem Městské knihovny.

Socha sv. Jana Nepomuckého v Janově pocházela podle datace na soklu z r. 1757. V současnosti je nahrazena sochou z druhé poloviny 19. stol. Od r. 1958 je památkově chráněna.

Význačná secesní památka postavena v roce 1904. Budova sloužila tělocvičným i kulturním aktivitám, po první světové válce zde fungoval biograf. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví a jeho využití není jasné.