sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nová Ves
Malá kaplička pochází z konce 19. stol. Je čtvercového půdorysu a zakončena malou věžičkou. Ve věžičce malý zvon. Zvonička zakončena křížem. Začátkem 21. století prošla rekonstrukcí.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Zárybničná Lhota
První zmínka o vesnici je ze začátku 15. století. Kaplička postavena patrně v druhé polovině 19. stol. V adventní době kaple slavnostně osvětlena a místní zde zpívají koledy.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Tábor (část)
Kašna z let 1567–1568 je dílem kamenického mistra Ondřeje ze Sušice a byla původně součástí tehdejšího systému zásobování města Tábora vodou. Obnovena byla v roce 1848. Na sloupku s korintskou hlavicí je plastika rytíře s městským znakem a praporem.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Chýnov
Kamenná kašna ze 17. stol. Má urbanistickou cenu jako doklad umístění. Jednoduchý architektonický výraz. Kašna situována uprostřed křižovatky silnic. Parapet členěný nárožními a středovými a lizénovými výstupky. Kašna zapsána v seznamu památek od r. 1963.
Barokní poutní komplex byl založen kolem r. 1700 a stavěl se téměř 30 let v místě bývalého gotického kostelíka. Součástí je kostel, klášter, kaple. K místu vede křížová cesta.
Klášterní kostel, chlouba bývalého konventu bosých augustiniánů, z let 1642 – 1666. Na stavbě se podílel architekt Antonio de Alferi, Ital žijící v Praze. I dnes můžeme obdivovat valutový štít, se sochami sv. Augustina a jeho matky sv. Moniky.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Tábor
Místo nad údolím Lužnice pokládané za možné místo tvrze pánů z Klokot. Tvrz vznikla počátkem 13. století, zanikla za husitských válek. Stojí zde kamenný kříž, místu se říká Kalvárie.
Kostel sv. Anny v Přehořově je raně barokního původu z r. 1695, přestavěn do současné podoby počátkem 19. stol. Nyní má status kaple ve farnosti Soběslav bez pravidelných bohoslužeb. Od r. 1958 chráněná kulturní památka.
Funkcionalistická stavba z let 1938–9 podle projektu Pavla Janáka zahrnuje modlitebnu, farní dům, zvonici a kolumbárium. Využívá strmého svahu nad Budějovickou třídou, které svou efektní strohostí dominuje.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Budislavi je gotického původu, radikálně barokně přestavěn v 17. stol. a r. 1741 doplněn o věž. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.
