Turistické cíle v okolí obce Hartvíkov

Kostel postaven roku 1719 na místě původního hradu. Kostel po zrušení kláštera už nefungoval. Využíván jako reprezentační místnost a skladiště. Sloužil pro bohoslužby Československé církve husitské. V současné době nefunguje jako kostel. Využíván jako výstavní síň a galerie.

Jednolodní farní kostel sv. Václava, postaven v l. 1774–81 na místě starší kaple. Po požáru r. 1865 opraven pseudoslohově. Zařízení převážně pseudogotické, barokní oltář ze zrušené zámecké kaple. Nejstarším kusem vybavení je křtitelnice z r. 1637.

Kostel vystavěn v gotickém slohu ve 14. stol. jako farní zmiňován v r. 1384. Koncem 17. stol. upraven barokně. Sakristie přistavěna asi r. 1778. Velkou opravou prošel r. 1929, kdy byl interiér pseudoslohově vymalován.

Kamenná rozhledna (13 m vysoká, 496 m n. m.), která je zároveň kovářským muzeem, byla postavena roku 2011 uměleckým kovářem Ladislavem Dobešem, který také navrhl její podobu. Na krytou dřevěnou vyhlídku vede 50 schodů, návštěvníkům je k dispozici dalekohled.

Zřícenina gotického hradu – symbolický památník mistra Jana Husa. Ten zde pobýval a kázal v letech 1412–1414 po nuceném odchodu z Prahy. Po požáru v r. 1438 hrad zpustl a sloužil jen jako zdroj stavebního materiálu.

Původně gotický dům čp. 5 zmiňován kolem roku 1440. Pojmenován podle významné táborské měšťanské rodiny Lichviců. Zásadně renesančně přestavěn po požáru roku 1532, v interiéru se dochovala gotická síň.

Původně vodní tvrz, sídlo pánů z Lukavce, připomínané po r. 1360. V 16. stol. přestavěna na pozdně gotický a renesanční zámek. Po Bílé hoře zkonfiskován, často střídal majitele. V 18. stol. přestavěn barokně. V l.1914–17 upraven L. Skřivánkem.

Původní renesanční tvrz postavená v polovině 16. století byla rozšířena v 17. století a přestavěna roku 1840 v rustikálním klasicismu. Od roku 1997 znovu v majetku rodu Berwid-Buquoy, jejichž příslušníci provádějí po svém obydlí.

Opevnění Tábora předcházely hradby původního města Hradiště, částečně využité husity. Ti zde vybudovali asi nejdokonalejší opevnění přelomu středověku a raného novověku v Čechách, dále rozvíjené za třicetileté války, silně postižené demolicemi v 19. stol.

Renesanční panský dům Rožmberků byl r. 1696 Küenburgy přestavěn na barokní zámek. Sídlem vrchnosti do r. 1732, po požárech r. 1749 a 1834 zčásti přestavěn, zčásti zbořen. Dnes nevýrazná patrová budova bez slohových znaků.

Kde hrad stával, nelze přesně zjistit. Asi prvním držitelem byl v letech 1283–86 Vilém z Miličína. Hrad nejspíše zanikl za husitských válek a správa panství byla přenesena před polovinou 15. století na hrad Choustník.

Renesanční zámek byl postaven v letech 1570–1603 za Michala Španovského z Lisova. Roku 1678 jej získal František Ferdinand Küenburg, jehož rod zámek přestavěl barokně a vlastnil jej do r. 1945. Po 2. sv. válce zde byl podnik KOH-I-NOOR.