Turistické cíle v okolí obce Borotín

Chlístovské menhiry pocházejí pravděpodobně z mladší nebo pozdní doby kamenné. Komplex několika megalitických staveb je raritou – zde stojí tři o výšce 190, 185 a 143 cm. Společně s dalšími kameny stojí v kruhu. Původně jich bylo patrně 5. Byly několikrát povaleny, naposled byly vztyčeny r. 1999.

Klasicistní zámek z l.1770–80 vybudoval na místě tvrze ze 13. století kardinál K. Migazzi. V 19. stol. upraven Janem Nádherným novorenesančně. Rod Nádherných zámek vlastnil do r. 1945, a znovu po r. 1997. Kolem zámku chráněný park o rozloze 22,5 ha.

Barokní zámek, vybudovaný na místě slavníkovského hradiště, zmiňovaného k r. 981, později sídlo knížecího správce Chýnovského kraje. Arnošt z Pardubic zde vystavěl tvrz, kterou v letech 1730–32 Schwarzenberkové přestavěli na barokní zámek.

Cenný pozdně gotický dům čp. 6 postaven táborským měšťanem Ondřejem Čáslavským kolem roku 1532. Vysoký štít je ozdoben kružbou s plaménkovým motivem. V interiéru se dochoval vzácný renesanční trámový strop s cennou malířskou výzdobou.

Divadlo v Táboře se skládá ze dvou částí: bývalé kontribuční sýpky přestavěné 1840 a západní části z let 1886–7 postavené Františkem Buldrou. Díky tomu má budova dvě hlediště.

Zámek byl vybudován na místě staršího panského dvora, někdy před rokem 1543. Vystřídalo se zde mnoho majitelů, ale žádný z nich zámek nijak významně neupravoval. Za války byl zámek opuštěn. Nyní j v majetku rodiny Sklenářových.

Pozůstatky opevnění neznámého stáří na vrcholu kopce Pačíska ve výšce 504 m. Lokalita nebyla dosud zkoumána, bývá kladena do halštatsko-laténského období, nebo do raného či vrcholného středověku, nejspíš se jedná o rozestavenou tvrz či malý hrad.

Terénní pozůstatky tvrze v zahradě domu č. p. 26, postavené po roce 1459 táborskými měšťany Petrem Růže či Benešem Haldou. Jako odúmrť se stává v roce 1541 majetkem města Tábora. Při zápisu majetku města Tábora v roce 1541 je uvedena ves Dražice s pustou tvrzí.

Zámeček byl pravděpodobně postaven v 17. století, později byl upravován. V 18. století byl v majetku Lobkowiczů a Harrachů.

Tvrz postavili někdy v 2. pol. 14. stol. vladové z Dubu, prvně zmiňována r. 1393 v majetku Hynka z Dubu. Tvrz změnila mnohokrát majitele. R. 1680 dal Jan Kristián z Eggenberku chátrající tvrz upravit na byty pro úředníky. Od r. 1719 v majetku Schwarzenbergů, stavebně upravována v l. 1788 a 1835.

Původně gotický dům čp. 223, renesančně přestavěný po požáru města v roce 1559. Výrazný je jeho obloučkový štít a psaníčková sgrafita na fasádě. Zazděná dělová koule připomíná odstřelování Tábora Švédy v létě 1648.

Dům na severní straně táborské Svatošovy ulice vznikl po pol. 15. stol. jako přízemní zděný. Po požáru 1525 zvýšen, několikrát přestavěn. Při rekonstrukci 2001 objeven tzv. Táborský poklad, zahrnující mj. největší mincovní depot z jagellonských Čech.