Turistické cíle v okolí obce Borotín

Boží muka opatřena latinským nápisem. Datovaná rokem 1705. Zděná, hranolová boží muka. V horní části tři niky, kde bývaly umístěny svaté obrázky. Místo slouží k zastavení a modlitbě. Památka je evidována jako zachovalá a volně přístupná.

Pilířová boží muka s jednoduchou kapličkou a dvouramenným křížkem ve vrcholu vznikla v 1. polovině 19. století a stojí na katastrálním území Prčice, které je součástí dvojměstí Sedlec-Prčice. Nacházejí se na severovýchodním okraji města při rozcestí silnice a polní cesty.

Dnes již pouhé náznaky jednoduché tvrze, která sloužila jako útočiště Buchovským z Buchova. Nejslavnějším obdobím byly husitské války, kdy byl Jan Zbyněk z Buchova táborským hejtmanem a zemským správcem. V 2. pol. 15. st. tvrz zanikla.

Chlístovské menhiry pocházejí pravděpodobně z mladší nebo pozdní doby kamenné. Komplex několika megalitických staveb je raritou – zde stojí tři o výšce 190, 185 a 143 cm. Společně s dalšími kameny stojí v kruhu. Původně jich bylo patrně 5. Byly několikrát povaleny, naposled byly vztyčeny r. 1999.

Klasicistní zámek z l.1770–80 vybudoval na místě tvrze ze 13. století kardinál K. Migazzi. V 19. stol. upraven Janem Nádherným novorenesančně. Rod Nádherných zámek vlastnil do r. 1945, a znovu po r. 1997. Kolem zámku chráněný park o rozloze 22,5 ha.

Barokní zámek, vybudovaný na místě slavníkovského hradiště, zmiňovaného k r. 981, později sídlo knížecího správce Chýnovského kraje. Arnošt z Pardubic zde vystavěl tvrz, kterou v letech 1730–32 Schwarzenberkové přestavěli na barokní zámek.

Cenný pozdně gotický dům čp. 6 postaven táborským měšťanem Ondřejem Čáslavským kolem roku 1532. Vysoký štít je ozdoben kružbou s plaménkovým motivem. V interiéru se dochoval vzácný renesanční trámový strop s cennou malířskou výzdobou.

Divadlo v Táboře se skládá ze dvou částí: bývalé kontribuční sýpky přestavěné 1840 a západní části z let 1886–7 postavené Františkem Buldrou. Díky tomu má budova dvě hlediště.

Zámek byl vybudován na místě staršího panského dvora, někdy před rokem 1543. Vystřídalo se zde mnoho majitelů, ale žádný z nich zámek nijak významně neupravoval. Za války byl zámek opuštěn. Nyní j v majetku rodiny Sklenářových.

Pozůstatky opevnění neznámého stáří na vrcholu kopce Pačíska ve výšce 504 m. Lokalita nebyla dosud zkoumána, bývá kladena do halštatsko-laténského období, nebo do raného či vrcholného středověku, nejspíš se jedná o rozestavenou tvrz či malý hrad.

Terénní pozůstatky tvrze v zahradě domu č. p. 26, postavené po roce 1459 táborskými měšťany Petrem Růže či Benešem Haldou. Jako odúmrť se stává v roce 1541 majetkem města Tábora. Při zápisu majetku města Tábora v roce 1541 je uvedena ves Dražice s pustou tvrzí.

Zámeček byl pravděpodobně postaven v 17. století, později byl upravován. V 18. století byl v majetku Lobkowiczů a Harrachů.