Turistické cíle v okolí obce Dírná

Uzavřená zemědělská usedlost se zachovanou dispozicí, dle datace štítu špýcharu postavena v roce 1857. Úprava obytné části v roce 1914. Na území vesnické památkové zóny, památkově chráněná.

Uzavřená zemědělská usedlost, jejíž jádro je ze začátku 19. století. Sestává se z obytného stavení a bývalé sýpky, mezi nimiž je situována zeď s vjezdovými branami a brankou; dále pak z hospodářských objektů kolem dvora. Památkově chráněná.

Terénní zbytky východní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 již zaniklé. Dobře dochované tvrziště o rozměrech jádra asi 7x11 m s dosud 3–6 m širokým okružním příkopem a vnějším valem.

Terénní zbytky západní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 se uvádí již jen les. Nevýrazné tvrziště o rozměrech asi 19x18 m s dosud 4–8 m širokými ale mělkými příkopy.

Dům postaven v renesančním stylu na přelomu 16.a 17.st. R.1880 dům získala Občanská záložna a bankovním účelům sloužil až do r.1950. Tehdy zde bylo umístěno městské muzeum, později součást Husitského muzea Tábor. Muzejním účelům slouží dodnes.

Barokní zámek, zbořený v roce 2015, byl postaven za Michnů z Vacínova v první polovině 18. století na místě staršího renesančního zámku vybudovaného Petrem Vokem z Rožmberka. Ten za Šternberků zpustl, v druhé polovině 17. století prakticky zanikl, pak nově postaven barokně.

Cenný hřbitov s cca 300 náhrobky barokního a klasicistního typu, některé s polychromií. Založen před r. 1770, nejstarší náhrobky z konce 18. století. Pohřby do druhé světové války. Z márnice se zachovalo torzo, které slouží jako vstupní brána.

Hřbitov na návrší severovýchodně od obce. První zmínka o něm je z roku 1723, je však nepochybně staršího data. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1741. Dochováno je 315 náhrobků a masivní kamenná márnice z 19. století.

Rozlehlý hřbitov založen před rokem 1713. Dochováno cca 300 náhrobků barokního a klasicistního typu, nejstarší z roku 1737. Poslední pohřeb se zde konal cca v roce 1937. V 70. letech 20. století restaurován.

Židovský hřbitov stojí na jižním okraji města, na návrší nad řekou Nežárkou. Byl založen možná na počátku 15. století a v minulosti jej několikrát rozšiřovali. Stojí zde krásné barokní náhrobky.

Samostatně stojící hranolová zvonice byla barokně upravená po požáru v roce 1737. Dnešní vzhled je výsledkem přestavby v roce 1857, kdy při požáru ztratila zvonice makovici a získala jehlanovou střechou. Na západní stěně jsou erby držitelů zdejšího panství Schönburg – Schwarzenbergů a Paradysů.