Turistické cíle v okolí obce Větrovy

Kaplička postavena v 1. pol. 19. stol. Je obdélného tvaru, zděná, omítnutá, půlkruhově zaklenutá. Vchod ve štukovém portálu s pilastry. Uvnitř dřevěná lidová plastika sv. Jana Nepomuckého. Kaple představuje hodnotnou sakrální architekturu. Zapsána v státním seznamu kulturních památek.

Kašna z let 1567–1568 je dílem kamenického mistra Ondřeje ze Sušice a byla původně součástí tehdejšího systému zásobování města Tábora vodou. Obnovena byla v roce 1848. Na sloupku s korintskou hlavicí je plastika rytíře s městským znakem a praporem.

Barokní kašna na náměstí Republiky v Soběslavi pochází z roku 1724. Je chráněnou kulturní památkou.

Kamenná kašna ze 17. stol. Má urbanistickou cenu jako doklad umístění. Jednoduchý architektonický výraz. Kašna situována uprostřed křižovatky silnic. Parapet členěný nárožními a středovými a lizénovými výstupky. Kašna zapsána v seznamu památek od r. 1963.

Věž Katovna, stojící na kameni nad jezem v Bechyni, je s největší pravděpodobností pozůstatkem bývalého opevnění. V současnosti je nepřístupná.

Barokní poutní komplex byl založen kolem r. 1700 a stavěl se téměř 30 let v místě bývalého gotického kostelíka. Součástí je kostel, klášter, kaple. K místu vede křížová cesta.

Klášterní kostel, chlouba bývalého konventu bosých augustiniánů, z let 1642 – 1666. Na stavbě se podílel architekt Antonio de Alferi, Ital žijící v Praze. I dnes můžeme obdivovat valutový štít, se sochami sv. Augustina a jeho matky sv. Moniky.

Klášter založen jako minoritský ve 13. stol., zničen husity. Jako františkánský obnoven 1491, na přelomu 15. a 16. století vystavěn s podporou bechyňské vrchnosti v náročné pozdní gotice. Obnova a přístavby v 17. a 18. stol. Zrušen 1950, řádu vrácen 1990.

Místo nad údolím Lužnice pokládané za možné místo tvrze pánů z Klokot. Tvrz vznikla počátkem 13. století, zanikla za husitských válek. Stojí zde kamenný kříž, místu se říká Kalvárie.

Kostel sv. Anny v Přehořově je raně barokního původu z r. 1695, přestavěn do současné podoby počátkem 19. stol. Nyní má status kaple ve farnosti Soběslav bez pravidelných bohoslužeb. Od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Funkcionalistická stavba z let 1938–9 podle projektu Pavla Janáka zahrnuje modlitebnu, farní dům, zvonici a kolumbárium. Využívá strmého svahu nad Budějovickou třídou, které svou efektní strohostí dominuje.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Budislavi je gotického původu, radikálně barokně přestavěn v 17. stol. a r. 1741 doplněn o věž. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.