Turistické cíle v okolí obce Speřice

Osmiboká zděná barokní kaple z roku 1728 stojí nad pramenem s údajně léčivou vodou, kterou podle pověsti objevil třetí opat želivského kláštera Haštal, žijící zde na konci 12. století. Kaple je zastřešena stanovou mansardovou střechou pokrytou taškami, uvnitř je vymalován výjev objevení pramene.

Drobná kaple čtvercového půdorysu byla vystavěna po polovině 18. století. Fasáda kaple je hladká, bez výzdoby. Interiér je zaklenut českou plackou. Kaple má šindelovou střechu ve tvaru čtyřbokého stanu, na vrcholu je kovový dvouramenný kříž. Kaple je památkově chráněna od roku 1958.

Drobná výklenková kaplička nejasného stáří má obdélný půdorys s nikami na západní a východní straně. V nich byly umístěny dřevěné sochy sv. Jana Nepomuckého, které byly zcizeny roku 1975. Kaple je udržována v dobrém technickém stavu.

Barokní kaplička z 18. století, s moderním reliéfem.

Poutní místo "U Kněžny" je kaplička z roku 1919, kterou nechala postavit Františka Vošická z Petrovy Lhoty. Vedle kapličky vyvěrá studánka, jejíž voda podle pověsti uzdravila slepou kněžnu.

Klášter benediktinů zal. r. 1139 biskupem Ottou a knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Od roku 1149 patří premonstrátům. Románský kostel po požáru r. 1712 zničen. V l.1713 - 1714 postasven J. B. Santinim nový kostel ve stylu barokní gotiky.

Výrazné terénní nerovnosti a stopy zdiva na místě středověké tvrze, založené snad jako opěrný bod na hranicích biskupských držav. Později předpokládané sídlo pánů z Košetic. Dochován především hluboký příkop na jižní straně tvrziště a nepatrné zbytky zdí na severovýchodě areálu.

Zbytky hradu či tvrze poškozené výstavbou dvou sýpek. Hrad poprvé připomínán na sklonku 13. století, zanikl kolem pol. století 15., kdy majitelé přesídlili na nedalekou tvrz Loutkov. Dochovány především hluboké příkopy a část obvodové zdi pojaté do hmoty jedné ze sýpek. Kulturní památka ČR.

Původně fara. V druhé pol.18.stol.hrabě Josef Jaroslav Věžník připojil k zámeckému areálu starého zámku a barokně upravil. Z druhé pol.18.stol. pochází celkový vzhled zámečku.

Josef Jaroslav Věžník r.1725 přestavěl tvrz v jednopatrový dvoukřídlý barokní zámek. R. 1790 Antonín Mořic z Böhmu, zámek opravil. R.1910 Karel Prášek opravil a upravil zámek ve stylu historizujících slohů a secese.

Původně gotický kostel s neobvyklým závěrem v podobě apsidy, přestavěný renesančně.

Kostel založil biskup Tobiáš z Bechyně r. 1296. Dochovala se řada gotických prvků, včetně kamenné křtitelnice a fresek v presbytáři z období kolem r. 1400. Dnešní barokní podoba z r. 1791.