Turistické cíle v okolí obce Rozkoš

Památkově chráněná pozdně barokní budova z roku 1787 je situována severozápadně od kostela. Areál fary s hospodářskými budovami se dochoval téměř v nezměněné podobě. Vlastní fara je přízemní budova obdélného půdorysu, má osově situovaný vstupní rizalit zakončený trojúhelníkovým štítem.

Kubisticky upravený barokní dům, dílo architekta Pavla Janáka z roku 1914. Původně gotický dům prošel v historii mnoha přestavbami, nejvýznamnější byla barokní přestavba po požáru v r. 1766 a výše uvedená kubistická úprava z roku 1914.

Havlíčkův dům (dříve zvaný hankovský či rolandovský) byl postaven v 16. stol. v renesančním stylu. Poničen dvěma požáry byl r. 1871 upraven arch. F. Schmoranzem v novogotickém stylu. R. 1832 dům koupil otec básníka K. H. Borovského, jenž zde žil. Dnes je v domě muzejní expozice věnovaná jeho životu.

Trojkřídlý patrový zámek v pseudogotickém stylu, vzniklý v r. 1838 přestavbou barokního zámku upraveného v l. 1658–1661 ze starší tvrze. Po roce 1945 politická škola a později zvláštní internátní škola. Dnes luxusní hotel v soukromých rukou.

Neobvyklý pomník spisovateli Jaroslavu Haškovi (1883-1923) vytvořil z 18 tun žuly sochař Radomír Dvořák (*1959) v r. 2013. Stojí při silnici z Dolního Města do Lipnice nad Sázavou.

Pamětní deska postavy z filmu Z. Svěráka Marečku, podejte mi pero! byla odhalena v roce 2002. Na desce je nápis "Svému nejslavnějšímu přistěhovalci Hliníkovi vděční spoluobčané". Nikdy nebyl viděn, protože "Hliník se odstěhoval do Humpolce".

Hnátův kámen je vsazen v čele mostu přes řeku Sázavu (most získal dnešní podobu v l. 1852-1855). Kámen označuje podle pověsti místo, kde byl r. 1427 svržen a ukamenován zrádný hlásný Hnát.

Vodní mlýn severně od Vyskytné snad z počátku 18. století, kdy zde matrika uvádí Jana Hovorku a jeho ženu Annu. Poddanský mlýn patřil k panství Pelhřimov. Koncem 18. století v držení rodu Slavíků. V r. 1919 přestavěna obytná část. Od r. 1930 mlýn a pila Jana Dolejšího. Nyní upraven k bydlení.

Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.

Bývalé pastviště se stalo hrobem především francouzských a rakouských vojáků napoleonské války okolo r. 1800 a následně i pruských a ruských vojáků. R. 1841 zde byl vztyčen Janem ze Salm-Reifferscheidtu žulový pomník.

Srostlice sedmi chráněných stromů druhu javor klen (Acer pseudoplatanus L.) s vysokou dendrologickou a krajinotvornou hodnotou. Stáří stromů je odhadováno na 130 let. Podle pověsti rostou na místě hromadného hrobu, ve kterém leží oběti epidemie cholery. Status památného stromu mají od roku 1990.

Pětipatrová věž, původně gotická, přestavěna v 16. století, věžička přistavěna roku 1774. Zachovány gotické oblouky portálů a fresky v interiéru. Dnes Muzeum rekordů a kuriozit.