Turistické cíle v okolí obce Eš

nebo vyberte

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 168 záznamů, 9 / 14 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 kostel sv. Šimona a Judy
600.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Buřenice
Jednolodní, původně farní kostel s obdélníkovým půdorysem, polokruhovým presbytářem a hranolovou věží byl založen ve druhé polovině 13. století. Přestavěn byl v 16. století, jeho současná podoba je z novorománské přestavby z roku 1912. Kostel s areálem hřbitova je památkově chráněný od roku 1958.
 kostel sv. Tomáše z Canterbury
560.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nová Cerekev
Současný kostel vystavěn v letech 1750–60 v barokním slohu. Kostel je jednolodní neorientovaná stavba s mohutným průčelím a hranolovitou věží na druhém konci kostela, jejíž zdivo pochází z původního gotického kostela.
 kostel sv. Václava
615.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Pacov
Kostel postaven roku 1719 na místě původního hradu. Kostel po zrušení kláštera už nefungoval. Využíván jako reprezentační místnost a skladiště. Sloužil pro bohoslužby Československé církve husitské. V současné době nefunguje jako kostel. Využíván jako výstavní síň a galerie.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Lukavec
Jednolodní farní kostel sv. Václava, postaven v l. 1774–81 na místě starší kaple. Po požáru r. 1865 opraven pseudoslohově. Zařízení převážně pseudogotické, barokní oltář ze zrušené zámecké kaple. Nejstarším kusem vybavení je křtitelnice z r. 1637.
 kostel sv. Václava
588.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Cetoraz
Kostel vystavěn v gotickém slohu ve 14. stol. jako farní zmiňován v r. 1384. Koncem 17. stol. upraven barokně. Sakristie přistavěna asi r. 1778. Velkou opravou prošel r. 1929, kdy byl interiér pseudoslohově vymalován.
 kostel Všech svatých
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Kamenice nad Lipou
Kostel původem ze 13. století, přestavěn v 15. a 16. stol., opravován po požárech v 16, 18. a 19. stol. Obdélná stavba s hranolovou věží od západu, dvojicí kaplí a sakristií od severu.
 kříž a zvonička
582.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Lejčkov
Na návsi v Lejčkově stojí vedle sebe kříž a dřevěná zvonička. Lze tedy předpokládat výstavbu zvoničky v 60. letech 19. stol. asi současně se sousedním křížem. Zvonička na vrcholu zakončena křížem. Prošla rekonstrukcí začátkem 21. stol. Kříž u zvonice pochází z roku 1860.
 Libkova Voda
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Klasicistní zámek postaven pravděpodobně Maxmiliánem Regalem či jeho dcerami v období od prvé čtvrtiny do konce 18. století. V r. 1841 zde pobýval Bedřich Smetana. R. 1949 zestátněn, patřil státnímu statku Pelhřimov. Dnes v soukromých rukou.
 Lukavec
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Vysočina
Původně vodní tvrz, sídlo pánů z Lukavce, připomínané po r. 1360. V 16. stol. přestavěna na pozdně gotický a renesanční zámek. Po Bílé hoře zkonfiskován, často střídal majitele. V 18. stol. přestavěn barokně. V l.1914–17 upraven L. Skřivánkem.
 Mladá Vožice
463.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Mladá Vožice
Hrad založen asi v druhé polovině 13. století. Karel IV. jej zařadil mezi hrady královské. Husity hrad vypálen, později rozbořen a nikdy již nebyl obnoven. Na místě hradu r. 1646 vystavěna mariánská kaple, při čemž zmizely poslední stopy po královském hradu.
 Mladá Vožice
450.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Mladá Vožice
Renesanční zámek byl postaven v letech 1570–1603 za Michala Španovského z Lisova. Roku 1678 jej získal František Ferdinand Küenburg, jehož rod zámek přestavěl barokně a vlastnil jej do r. 1945. Po 2. sv. válce zde byl podnik KOH-I-NOOR.
 Mnich
550.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Mnich
Bývalá tvrz ze 14. století na skalnatém ostrohu v majetku Pelhřima z Mnichu. R. 1359 se uvádí Pikart z Mnichu, po něm Petr z Mnichu (1367) a Jan z Mnichu (1394). R. 1762 byla tvrz upravena a slouží jako fara.