Turistické cíle v okolí obce Vlčetín

Kostel sv. Petra a Pavla v Lodhéřově je gotického původu z 14. stol., barokně upraven v 17. a 18. stol. a ještě rozšířen r. 1819. Nyní filiální kostel bez pravidelných bohoslužeb. Od r. 1958 památkově chráněn spolu se sochami sv. Tadeáše a Jana Nepomuckého před ním.

Kostel sv. Prokopa v Jarošově nad Nežárkou je gotického původu z 14. stol., přestavován v letech 1550 a 1720 a upravován v 19. stol. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Nová Včelnice s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 chráněn s areálem okolního hřbitova jako kulturní památka.

Kostel ze II. čtvrtiny 14. století byl upravován po požárech v letech 1750 a 1855. Vnitřní zařízení je barokní.

Kostel na hřbitově v Palupíně byl postaven r. 1617 jako evangelický, již od r. 1620 je však katolický a zasvěcený sv. Václavovi. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Víta v Kostelní Radouni je gotického původu z 14. stol., rozšířen barokně byl v 17. stol., věž pochází z r. 1857. Současná novogotická podoba stavby pochází z 19. stol. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též kulturní památkou.

Kostel původem ze 13. století, přestavěn v 15. a 16. stol., opravován po požárech v 16, 18. a 19. stol. Obdélná stavba s hranolovou věží od západu, dvojicí kaplí a sakristií od severu.

Původně gotický kostel, r. 1384 uváděn jako farní. Koncem 15. stol. byl obnoven, v letech 1547–1562 byl rozšířen v trojlodní, barokně přestavěn r.1631 a 1763.

Národní přírodní památka Krvavý a Kačležský rybník byla vyhlášena roku 2012 mezi obcemi Člunek, Kačlehy a Hospříz. Chráněné území rozděluje na dvě části silnice II/164; severně leží Krvavý a jižně Kačležský rybník.

Klasicistní objekt bývalé tiskárny A. Landfrase na Balbínově náměstí proti vstupu do jindřichohradeckého muzea.

Vodoléčebné a klimatické lázně u sv. Katřiny jsou uváděny v 16. stol. Dle pověsti pramen uzdravil dcery pána z Leskovce a ten zde dal postavit kapličku. Věhlas získaly v 18. století, za první světové války vyhořely a již nikdy nebyly zcela obnovy.

Přírodní památka vyhlášená v roce 1984 na ploše 0,2 hektaru. Je jedním z nejlépe zachovalých projevů intenzivního mrazového zvětrávání žuly ve vrcholových partiích Jihlavských vrchů v nadmořské výšce 765–774 metrů nad mořem.

Datován od počátku 14. století za působení mlynáře Skuhry. Roku 1951 jej značně zdevastovala povodeň a téhož roku přestal sloužit svému účelu. Posledním mlynářem zde byl Josef Svoboda ze Zahrádek. Od roku 1992 rekonstruován do dnešní podoby.