Turistické cíle v okolí obce Ústrašín

Kaple na návsi pochází z roku 1865. Vedle ní žulový podstavec, fragment krucifixu.

Zachované mohutné (8 m široké a 4 m hluboké) příkopy a valy bývalé gotické tvrze, zvané též Blažkův zámek, v lese u vsi Nemojov. Patřila pánům z Vokova, zpustla v 16. století.

Raně barokní patrová budova z počátku 17. století, s vížkou uprostřed průčelí. Na nádvoří jsou druhotně zazděny dva portály – renesanční z r. 1603 a lomený gotický portál. V budově dodnes sídlí vedení města.

Jednopatrový obdélníkový empírový zámek s trojúhelníkovým štítem a vížkou s hodinami byl přebudován z bývalého statku kolem roku 1815. Kolem se dochovaly zbytky zahrady a v bezprostředním sousedství je areál škrobárny, rovněž z roku 1815. Zámek je nepřístupný.

Vlachyňa Leskovec z Leskovce v l.1543-1561 přestavěl tvrz na renesanční zámek. Za arcibiskupa hraběte Jana Bedřicha z Valdštejna byl rychnovský zámek v r. 1675 zčásti přestavěn a zbarokizován.

Pozdně secesní budova obchodního domu s prvky nastupující moderny, postavena podle projektu Václava a Františka Kavalírových v letech 1913–1914. Fasáda dvoukřídlé jednopatrové budovy s nárožní věží je zdobena ornamenty inspirovanými lidovým uměním.

Původně hrad z 12.-13. st. byl v 16. st. přestavěn na zámek. R. 1708 byl karmelitány přestavěn na barokní klášter. Za Josefa II. byl zrušen. V 19.st. se zde narodil A. Sova. Po r. 1945 zde byla kasárna. Dnes je užíván ke kulturním potřebám.

Památník u železniční zastávky Leskovice, jemuž dominuje pomník z r. 1961, připomíná tragédii z konce 2. světové války, kdy ve dnech 5.-6. května 1945 bylo německými fašisty zavražděno 26 obyvatel a vesnice vypálena. Areál je památkově chráněn od r. 1958.

Mohyla se sousoším umírajícího partyzána, sovětského a československého vojáka připomíná 1842 jihočeských obětí 2. světové války včetně občanů Mnichu, padlých v boji s ustupujícími nacisty v noci z 5. na 6. května 1945. Památkově chráněný památník byl odhalen 18. května 1947.

Památník umístěný od r. 1901 v parčíku na místě bývalé tvrze připomíná zdejšího rodáka Tomáše Štítného ze Štítného, významného šiřitele náboženských, filozofických a estetických myšlenek a předchůdce Jana Husa. Památník je od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Žulová stéla s oboustranným plastickým reliéfem kříže vyrůstajícího z Golgoty neznámého stáří a příčiny vzniku. Na čelní straně jsou znázorněny zbraně - meč a kuše. Na zadní straně stély jsou rytiny méně zřetelné – vpravo je šipka a vlevo štít s mečem. Kámen je památkově chráněný od roku 1958.

Kámen připomínající spor, potyčku a vzájemné zabití dvou sedláků v roce 1571.