Turistické cíle v okolí obce Čejkov

nebo vyberte

Čejkov

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 239 záznamů, 17 / 20 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 Proseč-Obořiště
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Proseč-Obořiště
R. 1757 manželé Jan Jiří Scheichart z Wienetalu a Antonie, rozená Pichmanová přestavěli starou tvrz v barokní zámek. Za dalších majitelů byly provedeny úpravy interiérů a v přilehlém zámeckém parku.
 Purkrabský dům
Pelhřimov
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina
Původně gotický dům přestavěn po požáru v roce 1561 Janem Broumem z Chomutovic a Janem Kržem z Plotišť ve stylu italské renesance, později klasicistně a empírově upraven. Sídlil zde královský purkrabí. Nyní je zde Galerie M a Muzeum strašidel.
 radnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Pelhřimov
Původně gotický dům, přestavovaný renesančně, barokně i klasicistně. Jako radnice slouží od roku 1850, kdy sem byl úřad města přenesen ze zámku Říčanských. Dochován gotický sklep a renesanční podloubí. Dnes sídlo MÚ.
 Rantířov
494.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Rantířov
Pseudorenesanční zámek přestavěn ze staršího sídla v roce 1873, snad podle projektu Augusta Prokopa. Po roce 1906 rozšířen o škrobárnu. V roce 1928 velkostatek zakoupili manželé Šaškovi, kterým byl navrácen po roce 1990. Dnes zrekonstruovaný a udržovaný společně s ostatním hospodářstvím.
 Roštejn
hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Doupě
Gotický hrad pánů z Hradce ze 14. stol., renesančně upravený na lovecké sídlo. V pol. 20. stol. zrekonstruován.
 Rynárecká (Horní) brána
Pelhřimov
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Třípatrová věž, součást městského opevnění, dnešní podoba je z roku 1584. Věžička pochází z roku 1774. V bráně jsou zazděny dvě kamenné pamětní desky ze zbořené branky Kolíbka.
 sloup s malbou na plechu
570.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Třešť
Neobvyklý typ drobné sakrální památky z r. 1760, v původní evidenci NPÚ označovaný jako poklona. Pozdně barokní kamenný sloup s kvádrovou římsou, zakončenou komolým jehlanem, vrcholící plechovou deskou, původně údajně s malbou Svaté Trojice. Památkově chráněný od roku 1958.
 sloup se siluetou Panny Marie
560.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Třešť
Barokní kamenný sloup z r. 1746 se siluetou P. Marie s Ježíškem na vrcholu představuje nepříliš obvyklý typ drobné sakrální stavby. Na hranolovém soklu s rytými rámy spočívá čtyřboký sloup ukončený krycí deskou, na které je osazena silueta v podobě malby na plechu. Památkově chráněn od května 1958.
 sloup se siluetou Panny Marie
575.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Třešť
Barokní kamenný sloup mírně soudkovitého tvaru na kvádrovém soklu byl vytvořen roku 1753. Na vrcholu má plechovou polychromovanou siluetu Panny Marie, krytou plechovou stříškou. Na přední straně jsou v rytém rámu téměř nečitelné iniciály s datací PPP / 1753. Sloup je památkově chráněný od r. 1958.
 sloup se sochou Panny Marie
560.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Batelov
Socha Panny Marie s Ježíškem je cca 1 m vysoká kamenická práce na výrazném kamenném sloupu připomínající lidovou tvorbu. Původní záznam v databázi památkové péče uvádí rok vzniku 1685 jako barokního originálu, dnes je považována za mladší kopii Batelovské Madony. Chráněna od roku 1958.
 Služátky
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Renesanční tvrz z 16. století tvoří jádro jihovýchodní části dnešní usedlosti čp. 4. Tvrz zcela přestavěna, dochovaly se některé druhotně použité kamenické detaily a pozůstatek příkopu na východní straně.
 smírčí kámen
560.0 m. n.m.
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Batelov
Nedatovaný křížový kámen s reliéfem latinského kříže, fragmentem nápisu v gotickém písmu a rytinou střelné zbraně, snad pistole. Původně se nacházel na okraji lesa severovýchodně od obce mezi Batelovem a Spělovem. Podle pověsti označoval místo, kde byl zabit důstojník francouzské armády.