Turistické cíle v okolí obce Sázava

Monolitický žulový kříž latinského typu, středověkého původu je asi 1 m vysoký, hrubě opracovaný. Nejsou na něm žádné symboly ani nápisy. Pověsti, které se k němu váží, se vztahují do doby třicetileté války. Památkově chráněný od r. 1958, na současné místo přenesen při stavebních úpravách r. 1988.

Na místě původní tvrze vystavěn prostý zámek. V druhé pol. 20. stol. v majetku státního statku a začala jeho devastace. V restitucích navrácen původním majitelům a ani za dalších majitelů nedošlo k záchraně zámku.

Žulová replika křížového kamene, zvaného Pechův pamětní kámen, vznikla v roce 2020 nákladem obce Krasíkovice. Původní kámen byl ze 17. století, od roku 1953 je kulturní památkou a po řadu desetiletí je ztracen. Kromě informací na evidenční kartě památky z roku 1963 o něm nejsou známy další údaje.

Železná rozhledna na Křemešníku, postavena r. 1993 v nadmořské výšce 765 m n.m., vysoká 52 m. Asi 400 m od věže stojí poutní kostel Nejsvětější Trojice.

Zaniklý zámek z roku 1734 byla barokní jednopatrová stavba o půdorysu písmene L s hospodářským dvorem a sýpkou. V 90. letech minulého století byl zbaven památkové ochrany a v roce 1998 byl zbourán. Na rozdíl od zámku nepřišel o svoji státní ochranu přiléhající statek a okolní park.

Mohutný žulový pomník připomíná 130 třešťských obětí první světové války. Jeho autorem byl Cyril Hájek, zhotovila jej kamenická dílna třešťského velkostatku. Slavnostně odhalen byl 6. května1934, původně naproti radnici. Pomník je evidován jako vojenské pietní místo pod číslem CZE6105-8555.

Pískovcový pomník třešťského rodáka, lékaře, matematika, fyzika a astronoma, mistra svobodných umění a vychovatele v různých šlechtických rodinách včetně rodiny Fridricha Falckého. Po bitvě na Bílé hoře byl nucen emigrovat nejprve do Německa a poté do Holandska a Anglie. Zemřel neznámo kdy a kde.

Přírodní památka o rozloze 14,68 ha je součástí přírodního parku Čeřínek. Důvodem ochrany jsou přírodnímu stavu blízké lesní porosty a žulové výchozy s výraznou lavicovitou odlučností a řadou jevů – skalních mís, suťových polí a kamenných moří.

R. 1757 manželé Jan Jiří Scheichart z Wienetalu a Antonie, rozená Pichmanová přestavěli starou tvrz v barokní zámek. Za dalších majitelů byly provedeny úpravy interiérů a v přilehlém zámeckém parku.

Původně gotický dům přestavěn po požáru v roce 1561 Janem Broumem z Chomutovic a Janem Kržem z Plotišť ve stylu italské renesance, později klasicistně a empírově upraven. Sídlil zde královský purkrabí. Nyní je zde Galerie M a Muzeum strašidel.

Původně gotický dům, přestavovaný renesančně, barokně i klasicistně. Jako radnice slouží od roku 1850, kdy sem byl úřad města přenesen ze zámku Říčanských. Dochován gotický sklep a renesanční podloubí. Dnes sídlo MÚ.

Pseudorenesanční zámek přestavěn ze staršího sídla v roce 1873, snad podle projektu Augusta Prokopa. Po roce 1906 rozšířen o škrobárnu. V roce 1928 velkostatek zakoupili manželé Šaškovi, kterým byl navrácen po roce 1990. Dnes zrekonstruovaný a udržovaný společně s ostatním hospodářstvím.