Turistické cíle v okolí obce Pelhřimov

Pozdně barokní neorientovaný obdélný kostel s půlkruhovým závěrem z let 1755–1760. Vystavěn Wolfgangem Filserem na náklady baronů de Klee. V roce 1836 klasicistně přestavěn, tehdy získal dvouvěžové průčelí i nové trojramenné schodiště. Mobiliář z přelomu 18. a 19. stol. Chráněn od roku 1958.

Jednolodní, původně farní kostel s obdélníkovým půdorysem, polokruhovým presbytářem a hranolovou věží byl založen ve druhé polovině 13. století. Přestavěn byl v 16. století, jeho současná podoba je z novorománské přestavby z roku 1912. Kostel s areálem hřbitova je památkově chráněný od roku 1958.

Současný kostel vystavěn v letech 1750–60 v barokním slohu. Kostel je jednolodní neorientovaná stavba s mohutným průčelím a hranolovitou věží na druhém konci kostela, jejíž zdivo pochází z původního gotického kostela.

Původní románský kostel nejprve přestavěn goticky a poté roku 1733 barokně. R. 1749 poprvé opravován a poslední oprava provedena r. 2005. Z původního románského kostela pochází věž, ovšem barokně přestavěná. Kostel je jednolodní, obdélníková stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem

Nejstarší sakrální stavba Pelhřimova, vysvěcena r. 1236. Původně farní, poté filiální, poté hřbitovní a nakonec gymnasialní. R. 1614 renesančně přestavěn, barokní přestavba z l. 1739–1740. Dnes výstavní síň a galerie.

Kostel původem ze 13. století, přestavěn v 15. a 16. stol., opravován po požárech v 16, 18. a 19. stol. Obdélná stavba s hranolovou věží od západu, dvojicí kaplí a sakristií od severu.

Původně gotický kostel, r. 1384 uváděn jako farní. Koncem 15. stol. byl obnoven, v letech 1547–1562 byl rozšířen v trojlodní, barokně přestavěn r.1631 a 1763.

Památkově chráněný objekt tvoří budova bývalé kovárny, obytný dům a hospodářský dvůr. Kovárna byla postavena v roce 1863. Dominantou celé stavby jsou dva mohutné oblouky. Jedná se o vzácně zachovalou ukázku lidového stavitelství 19. století na Vysočině.

Křížová cesta v podobě cihlových kapliček podle návrhu Antonína Theina z let 1903 – 1906 byla postavena jako součást poutního areálu na Křemešníku. Zdobili ji terakotové reliéfy Viktora Foerstera. V roce 1947 byly původní kapličky nahrazeny žulovými od Františka Řeháka, s obrázky Raimunda Ondráčka.

Žulový křížový kámen o rozměrech 103 cm x 56 cm x 20 cm stojí na protržené hrázi zaniklého rybníka Kvášovec. Na čelní straně má vytesán plastický reliéf tlapatého kříže, dnes již téměř nečitelný český text a letopočet 1693. Dle pověsti se zde 24. června 1693 utopili dva bratři z Nových Bříští.

Kamenná deska s plasticky vystupujícím reliéfem jetelového kříže má rozměry 94 x 60 x 17 cm. Kříž vyrůstá z pahorku - Golgoty, pod levým břevnem její znázornění chybí, Pod křížem je plochý reliéf stojící sekery. Legendu o vzniku kamene prameny neuvádějí. Památkově chráněný je od roku 1958.

Mladší ze dvou tvrzí ve Lhotici, založ. J. Dobrovítovským v pol.16.stol. V druhé pol.17.stol. patří Želivskému klášteru. V r. 1832 upravena na školu, dnes užívána k bydlení. Dochována bašta ze 16. stol. s nástavbou ze 17. stol. a klíčovými střílnami.