Turistické cíle v okolí obce Řečice

Výklenková kaple stojí na konci vesnice směrem na Český Rudolec. Kdy byla postavena nezjištěno. Zděná omítaná s mohutným výklenkem v průčelí, lemovaném sloupkovými pilíři s hlavicemi a ukončená nízkým trojúhelným štítem se sedlovou střechou. Na menze ve výklenku miniaturní plastika Panny Marie.

Barokní čtyřboká výklenková kaplička mezi pivovarem a zámkem v Žirovnici pochází z 18. století. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka.

Barokní výklenková kaple z druhé pol. 17 stol. je 1. zastavení křížové cesty z Telče ke kapli sv. Karla Boromejského, vybudované hraběnkou Františkou Slavatovou na popud telčských jezuitů. Zachovala si původní architektonické prvky a barevné řešení. Obraz Pilátova soudu pochází z kaple P. Marie.

Zděná výklenková kaple neznámého stáří, snad zasvěcená sv. Janu. Hluboký výklenek sahá až k podlaze, uvnitř je torzo kamenného sloupu (pravděpodobně dříku a patky žulových božích muk) a obraz Panny Marie, malovaný na plechu a krytý plechovou stříškou. Kaple není památkově chráněná.

Vysoký kámen (738 metrů) je nejvyšším vrcholem České Kanady. Na vrcholu je mohutné skalisko s řadou balvanů. V 1. pol. 19. století byl na nejvyšší skále vztyčen sloup označující triangulační bod, který je dnes technickou památkou.

Židovské ghetto vzniklo v Jemnici pravděpodobně již na počátku 14. století, nejstarší zmínka r. 1336. Většina zachovaných domů, přestavěna, má ale renesanční jádro. Synagoga zničena nacisty r. 1942, kdy byli zdejší Židé deportováni do Terezína. Na místě zbořené synagogy je pomník (konec 20. stol.).

Hřbitov v lese na samé hranici katastru Velkého Pěčína sloužil nejméně od poloviny 17. století židovským obcím v širokém okolí (do roku 1879 i Židům z Telče). Po roce 1938 zpustl, po roce 1990 pietně obnoven.

Zrekonstruovaný židovský hřbitov založený v 17. století na kraji Starého Města pod Landštejnem. Přístupný je kdykoliv, kromě židovských svátků. Během druhé světové války poničen německými vojáky, po roce 1989 zrekonstruován.

Židovský hřbitov byl založen r. 1794. Po postupném přesídlení většiny markvareckých židovských obyvatel byla zdejší náboženská obec r. 1888 zrušena. Většina náhrobků pochází z 1. pol. 19. stol., součástí hřbitova je kamenná obřadní budova. Hřbitov patří od r. 1958 mezi chráněné kulturní památky ČR.

Židovský hřbitov byl založen pravděpodobně ve 14. stol. (první zmínka o židovském osídlení je z r. 1336). Nejstarší zachovaný náhrobek je ze 17. stol. Nacisté za 2. sv. války hřbitov zdevastovali a náhrobky odvezli, po válce vráceny na hřbitov. V l. 1991-1994 byla část kamenů znovu vztyčena.

Židovský hřbitov v Telči byl zřízen v letech 1879–1880 (starší hřbitov zanikl beze stopy). Na ploše 2800 m2 (z větší části nezaplněné), ohrazené vysokou zdí, se zachovalo cca 200 moderních náhrobků s hebrejskými, německými i českými nápisy. Obřadní síň je užívána Církví adventistů sedmého dne.

Prvním známým majitelem byl v r. 1345 Oldřich z Hradce. V l. 1485–1494 hrad V. Vencelík z Vrchovišť přestavěl přibližně do dnešní podoby. V r. 1645 byl obsazen Švédy a poškozen. V r. 1964 vyhořel, obnova začala v r. 1974, skončila v r.1992.