Návesní kaple s obdélnou lodí a trojbokým závěrem byla postavena r. 1858 na místě starší kapličky. Má výraznou hranolovou zvonici nad vstupním průčelím, završenou stanovou střechou. Místní pouť se tradičně koná v neděli po svátku svatého Floriána (4. května) a posvícení pak v neděli po 15. říjnu.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nová Říše
Téměř čtvercová neoklasicistní kapie s trojbokým závěrem z r. 1886. Postavit ji dal opat A.P. Houber. Uvnitř je dřevěná mensa s klekátkem. Nad ní je kopie původního obrazu Křtu Páně. Stěny a strop interiéru jsou zdobeny iluzivní a figurální výmalbou. Opravena a znovu vysvěcena byla v roce 2012.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Telč
Osamělá kaple severozápadně od Telče z roku 1663. Nechal ji postavit Jan Karel Jáchym Slavata na místě, kde při lovu spadl do vlčí jámy jako poděkování za svoji záchranu. Ke kapli vede od Telče křížová cesta.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nová Říše
Kaple sv. Kříže byla postavena v letech 1708-1712 zásluhou probošta novoříšského kláštera Bernarda Leypolda z Löwenthalu. V letech 2003-2004 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.
Původně poutní kaple sv. Magdaleny, uváděná v r. 1629. Ta byla radikálně přestavena, podle jiných pramenů zbourána, a na jejím místě byla 1768 postavena kaple nová. Již roku 1786 však byla zrušena a odsvěcena. Roku 1807 byla upravena na myslivnu. Často zde pobýval básník Otokar Březina.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Dobrohošť
Výklenková kaple neznámého stáří u domu č.p. 15 jižně od středu Dobrohošti. Kaple stojí na obdélném půdorysu, v čelní stěně má hluboký výklenek. Ve výklenku, chráněném novodobou mříží, je obraz sv. Prokopa. Na vrcholu má trojúhelníkový štít a kovový dvouramenný kříž. Kaple není památkově chráněná.
Raně barokní obdélná kaple s trojbokým závěrem byla postavena r. 1652 jako poděkování za ochranu při morové nákaze. Postavená byla ze sbírky telčských občanů. Je situována jihovýchodně od kostela Matky Boží v areálu hřbitova. Za jejího donátora či stavitele je považován měšťan Řehoř Fojt z čp. 41.
Bývalý bratrský hřbitov na severu historické části města vznikl za Krajířů v 16. století. Obnoven po moru 1680, kdy byla postavena kaple sv. Rocha a Šebestiána. Dosud hlavní dačické pohřebiště, v severní části zachováno 10 náhrobků z 16. století.
Moderní kaple sv. Anny postavena v letech 2020–2021. Autorkou architektonického návrhu je Kamila Bartošková, stavební projekt je od ing. Libora Šimka. Požehnána byla P. Janem Kotasem 24. 7. 2021. V interiéru je obraz sv. Anny od D. Němce, socha sv. Anny od V. Vávrů a křížová cesta od I. Kolářové.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Slavonice
Kašna v západní části slavonického Horního náměstí vznikla roku 1783 kombinací nové osmiboké žulové nádrže, druhotně použitého gotického pilíře a barokní sochy sv. Floriána (snad po roce 1750).
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Slavonice
Původně renesanční kašna na Dolním (dnes Mírovém) náměstí z II. poloviny 16. století. Asi 1667 byl osazen toskánský sloup z někdejšího pranýře. Na jeho vrcholu stojí socha Immaculaty z II. poloviny 18. století.
Přihlášení
Moje oblíbená místa
Tento web používá cookies pro správnou funkci, analytiku a marketing.
Více informací