Turistické cíle v okolí obce Jižná

Uzavřená zemědělská usedlost se zachovanou dispozicí, dle datace štítu špýcharu postavena v roce 1857. Úprava obytné části v roce 1914. Na území vesnické památkové zóny, památkově chráněná.

Terénní zbytky východní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 již zaniklé. Dobře dochované tvrziště o rozměrech jádra asi 7x11 m s dosud 3–6 m širokým okružním příkopem a vnějším valem.

Terénní zbytky západní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 se uvádí již jen les. Nevýrazné tvrziště o rozměrech asi 19x18 m s dosud 4–8 m širokými ale mělkými příkopy.

Jeden z nejstarších hradů hradeckých Vítkovců z první poloviny 13. století. Poprvé zmiňován roku 1267 při věnování řádu německých rytířů, v 1. polovině 15. století již pustý. Valem a příkopem chráněné trojúhelné jádro se zbytky hradby a paláce obsahující tzv. klasové zdivo.

Výklenková kaple severozápadně od návsi u silnice na Měšice a Kozí. Kdy byla postavena a zasvěcení nezjištěno. Zděná omítaná obdélného půdorysu na vysokém soklu, v průčelí s půlkruhově zaklenutým výklenkem. Krytá stanovou stříškou s taškami bobrovkami.

Barokní výklenková kaplička při hlavní silnici v Plané nad Lužnicí pochází z r. 1736. Od r. 1958 je zapsána v seznamu kulturních památek.

Výklenková kaple Korunovace Panny Marie v Kvasejovicích pochází z 18. století. Při opravě v letech 2024-2025 byl původní obrázek ve výklenku nahrazen sousoším Svaté rodiny. Kaple je od r. 1958 kulturní památkou.

Hodnotná výklenková kaple sv. Barbory v Plané nad Lužnicí je na podstavci datována do r. 1691, současná barokní podoba pochází asi z 18. stol. V poslední době byla kaple opravena, od r. 1958 je chráněna jako kulturní památka.

Výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého v obci Kačlehy je lidového původu a ukrývá pozdně barokní sochu světce z r. 1731. Vlastní kaple je zřejmě mladší, patrně z 19. stol. Jako kulturní památka je chráněna od r. 1958.

Dům postaven v renesančním stylu na přelomu 16.a 17.st. R.1880 dům získala Občanská záložna a bankovním účelům sloužil až do r.1950. Tehdy zde bylo umístěno městské muzeum, později součást Husitského muzea Tábor. Muzejním účelům slouží dodnes.

Židovské osídlení v Kamenici nad Lipou je datováno již před r. 1603. Hřbitov na vrchu Antonka byl založen v r. 1803. Po válce pustl, ale v r. 1991-1993 byl opraven, od té doby je udržován.

Hřbitov na návrší severovýchodně od obce. První zmínka o něm je z roku 1723, je však nepochybně staršího data. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1741. Dochováno je 315 náhrobků a masivní kamenná márnice z 19. století.