Turistické cíle v okolí obce Rájov

Zděná pilířová boží muka z poloviny 19. století v křižovatce cest v obci. Vysoký hranolový sloupek téměř čtvercového půdorysu rozčleněný dvěma vodorovnými římsami a v horní části s nikami na všech stranách. Krytý nízkou taškovou jehlancovou stříškou s křížem. Památkově chráněná.

Památka přechodného typu mezi zděnými božími muky a výklenkovou kapličkou, snad z 19. stol. Má obdélníkový půdorys, stupňovitý sokl přechází v dřík, kaplice je zakončená trojúhelníkovým štítem, krytým sedlovou střechou. Nika je uzavřena prosklenými dvířky. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Pozdně barokní boží muka ve formě hranolového pilíře s kapličkou s nikami a se stanovou stříškou s křížem. Na zadní ploché straně kapličky datace ve štuku - 1834. Patří do souboru božích muk a kapliček provázejících poutní cesty směrem k poutnímu místu Kájov.

Zvláštně pojatá dřevěná boží muka na kamenném sloupu stojící na návsi u parkoviště; krytá stanovou stříškou a vrcholící kovovým hrotem s makovičkou. Doba vzniku nezjištěna.

Pozdně gotická boží muka, součást souboru prací související s produkcí rožmberské kamenické huti. Na kaplici 4 datace - 1508, 1633, 1718 a 1925. Na čtyřbokém podstavci je umístěn osmihranný dřík a na něm kaplice se 4 štítky; na vrcholu železný křížek. Pův. obrázky se nedochovaly, nahrazeny novými.

Masivní gotizující kamenná pilířková boží muka s prvky božích muk trhosvinského typu vznikla patrně v polovině 17. století. Chybí jim patka, mají hranolový dřík, kaplici s velkou nikou a novodobý kříž. Na současné místo byla přenesena v 70. letech 20. století. Památkově chráněná od května 1958.

Jediná zachovaná boží muka z tzv. Růžencové cesty. Původně soubor 15 božích muk, v době zápisu do ÚSKP jich zbylo jen 8; nyní pouze tato. Památkově chráněná.

Slovanské hradiště z 8.-9. století. Skládá se z malé akropole a dvou rozlehlejších předhradí, která byla oddělena opevněním (zachovány pozůstatky tří valů). Patřilo k jedenácti nejstarším slovanským sídlištím v jižních Čechách. V raném středověku plnilo funkci mocenského centra širšího okolí.

Zaniklá středověká a renesanční tvrz v areálu dochovaného panského dvora na okraji osady. Od 17. století za majetku vyšebrodského kláštera upřednostěna jeho hospodářská funkce. Po požáru v r. 1819 celkově přestavěn do současné podoby. Nepřístupný. Soukromý majetek.

Novodobá umělá zřícenina malého hrádku vznikla v období kolem roku 2020 a kopíruje ruiny středověkých hradů. Je postavena z kamenů, které nejsou spojovány maltou, nýbrž skládány na sucho. Představují základy hradního paláce, bašty a věže.

Původně hláska a zvonice byla postavena v letech 1549-77. Stavbu začal Hans Spatz. Spodní část je gotická, ochoz s kopulí renesanční. R. 1697 po požáru prodělala opravu a dostala svůj název. Má 7 zvonů, vysoká je 72 m a ochoz je ve výšce 46 m.

Renesanční letohrádek Rožmberků, v baroku několikrát rozšířený. První provedla Marie Arnoštka z Eggenbergu r.1672. Josef Adam Schwarzenberg v l.1748-49 rozšířil o salu terrenu. Po r. 1756 budováno jižní křídlo. Poslední úpravy po pol.19. stol.