Turistické cíle v okolí obce Habří

nebo vyberte

Habří

Jihočeský kraj,  České Budějovice  (CB)
Nalezeno celkem 317 záznamů, 2 / 27 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 boží muka
407.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Plav
Zděná pilířová boží muka z poloviny 19. století v křižovatce cest v obci. Vysoký hranolový sloupek téměř čtvercového půdorysu rozčleněný dvěma vodorovnými římsami a v horní části s nikami na všech stranách. Krytý nízkou taškovou jehlancovou stříškou s křížem. Památkově chráněná.
 boží muka
398.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Pištín
Novogotická zděná pilířová boží muka; datována letopočtem 1866 na pilíři. V nikách kaplice obrázky svatých. Hodnotu podtrhuje nezvyklé završení připomínající gotizující cimbuří a velmi dekorativní kovaný kříž - s dalšími křížky ukončujícími břevna a ovinutý jemnými pásky. Památkově chráněná.
 boží muka
406.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Vlhlavy
Zděná omítaná hranolová boží muka na čtvercovém půdorysu, ve vrcholu s prázdnými nikami na všech stranách. Krytá stanovou stříškou s prejzy. Ve vrcholu kovový křížek. Datování nezjištěno.
 boží muka
493.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Kamenný Újezd
Kamenná barokní sloupková boží muka z 1. poloviny 18. století. Toskánský sloup na vyšším soklu nese hranolovou kapličku s mělkými výklenky, jejíž kamenná stříška vydutého tvaru je ukončená koulí a kovovým křížkem. Památkově chráněná.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Babice
Historicky velmi cenná pozdně gotická boží muka z počátku 16. století patří do souboru drobných sakrálních staveb v okolí Netolic (Babice, Mahouš, Podeřiště). Jsou dávána do souvislosti s morovou epidemií z roku 1521, byla vztyčena jako prosba za odvrácení nemoci či jako poděkování za záchranu.
 boží muka
430.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Mahouš
Sloupková pozdně gotická boží muka v prostoru návsi. Datována okolo roku 1500. Památkově chráněná.
 boží muka
493.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Kamenný Újezd
Boží muka při staré silnici směr Kaplice (nyní ul. Budějovická). Kamenná sloupková s okoseným dříkem a hranolovou kaplicí s hlubokým výklenkem a na vrcholu s vysokým železným křížkem. Datována do roku 1726. Památkově chráněná.
 boží muka Piety
388.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Češnovice
Pozdně gotická kamenná sloupková boží muka Piety severozápadně na konci vsi vedle kaple Nejsvětějšího Srdce Páně. Kronika Češnovic uvádí dobu vzniku do let 1480-1500. Doklad drobné sakrální architektury typické pro jihočeský region. Památkově chráněná.
 Branišovice
470.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Branišovice
Slovanské hradiště z 8.-9. století. Skládá se z malé akropole a dvou rozlehlejších předhradí, která byla oddělena opevněním (zachovány pozůstatky tří valů). Patřilo k jedenácti nejstarším slovanským sídlištím v jižních Čechách. V raném středověku plnilo funkci mocenského centra širšího okolí.
 Čakovec
430.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Čakovec
Zaniklá středověká a renesanční tvrz v areálu dochovaného panského dvora na okraji osady. Od 17. století za majetku vyšebrodského kláštera upřednostěna jeho hospodářská funkce. Po požáru v r. 1819 celkově přestavěn do současné podoby. Nepřístupný. Soukromý majetek.
 Černá věž
věž, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, České Budějovice
Původně hláska a zvonice byla postavena v letech 1549-77. Stavbu začal Hans Spatz. Spodní část je gotická, ochoz s kopulí renesanční. R. 1697 po požáru prodělala opravu a dostala svůj název. Má 7 zvonů, vysoká je 72 m a ochoz je ve výšce 46 m.
 Červený Dvůr
668.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Chvalšiny
Renesanční letohrádek Rožmberků, v baroku několikrát rozšířený. První provedla Marie Arnoštka z Eggenbergu r.1672. Josef Adam Schwarzenberg v l.1748-49 rozšířil o salu terrenu. Po r. 1756 budováno jižní křídlo. Poslední úpravy po pol.19. stol.