Turistické cíle v okolí obce Včelná

Pozdně barokní boží muka ve formě hranolového pilíře s kapličkou s nikami a se stanovou stříškou s křížem. Na zadní ploché straně kapličky datace ve štuku - 1834. Patří do souboru božích muk a kapliček provázejících poutní cesty směrem k poutnímu místu Kájov.

Boží muka tvořená štíhlým toskanským sloupem s kaplicí (novodobá) a křížkem na plochém kruhovém podstavci. Na severním okraji u odbočky z hlavní silnice do vsi Mohuřice. Vznik r. 1661 - neověřeno. Památkově chráněná.

Sloupková pozdně gotická boží muka v prostoru návsi. Datována okolo roku 1500. Památkově chráněná.

Boží muka při staré silnici směr Kaplice (nyní ul. Budějovická). Kamenná sloupková s okoseným dříkem a hranolovou kaplicí s hlubokým výklenkem a na vrcholu s vysokým železným křížkem. Datována do roku 1726. Památkově chráněná.

Kamenná pilířková boží muka na rozcestí severně od vesnice Rankov - části města Trhové Sviny. Datace vzniku vytesaná na soklu - 1842. Kaplice nová, nerespektující původní podobu. V těsné blízkosti stojí vysoký kamenný kříž s korpusem z roku 1892. Boží muka památkově chráněná.

Pilířková žulová boží muka z počátku 18. století jsou součástí souboru, souvisejícího s poutním kostelem Nejsvětější Trojice. Na čtyřbokém podstavci je trojboký odstupněný dřík ukončený trojbokou hlavicí, zakončenou železným trojramenným křížem na vrcholu. Památkově chráněná od roku 1958.

Kamenná barokní sloupková boží muka z 1. poloviny 18. století. Toskánský sloup na vyšším soklu nese hranolovou kapličku s mělkými výklenky, jejíž kamenná stříška vydutého tvaru je ukončená koulí a kovovým křížkem. Památkově chráněná.

Masivní gotizující kamenná pilířková boží muka s prvky božích muk trhosvinského typu vznikla patrně v polovině 17. století. Chybí jim patka, mají hranolový dřík, kaplici s velkou nikou a novodobý kříž. Na současné místo byla přenesena v 70. letech 20. století. Památkově chráněná od května 1958.

Pozdně gotická kamenná sloupková boží muka Piety severozápadně na konci vsi vedle kaple Nejsvětějšího Srdce Páně. Kronika Češnovic uvádí dobu vzniku do let 1480-1500. Doklad drobné sakrální architektury typické pro jihočeský region. Památkově chráněná.

Jediná zachovaná boží muka z tzv. Růžencové cesty. Původně soubor 15 božích muk, v době zápisu do ÚSKP jich zbylo jen 8; nyní pouze tato. Památkově chráněná.

Slovanské hradiště z 8.-9. století. Skládá se z malé akropole a dvou rozlehlejších předhradí, která byla oddělena opevněním (zachovány pozůstatky tří valů). Patřilo k jedenácti nejstarším slovanským sídlištím v jižních Čechách. V raném středověku plnilo funkci mocenského centra širšího okolí.

Středověké tvrziště ve vsi. Tvrz stavěna mezi léty 1357-1369, stavebník Trojan z Doubravice, pak z Březí. Po prodeji Petru Vokovi z Rožmberka r. 1601 ztrácí tvrz rezidenční funkci a postupně zaniká. Zachovány valy a zčásti i příkop. Nově identifikováno teprve r. 2003, předtím v literatuře neuváděno.