Turistické cíle v okolí obce Velice

Pravěké hradiště datované do doby bronzové vybudováno na strategickém místě proti soutoku Vltavy a Lužnice ke kontrole významné obchodní cesty podél Vltavy. Dochovány terénní stopy v podobě valů a příkopů. Rozloha hradiště činila 0,7-0,8 ha.

Téměř zaniklý hrad z 2. poloviny 13. století, od r. 1322 v držbě nejvyššího komorníka Záviše a poté jeho potomků, r. 1467 získávají hrad páni z Rožmitálu, poté v držbě Kořenských a Malovců. Od r. 1548 chátral, kolem r. 1870 se zřítila hradní věž, její zbytky zbořeny po r. 1920.

Uzavřená zemědělská usedlost s dekorativním štítem obdélného obytného stavení směrem na náves. Dnešní podoba z roku 1863 (letopočet na štítu), původ bezpochyby starší. Stavba se zachovanou dispozicí (obytné stavení, špýchar, stodola aj.), včetně historické zahrady s ohradní zdí. Památkově chráněná.

Venkovská usedlost stojící nedaleko hráze Královského rybníka v Hornické ulici. Pochází ze 16. století s pozdějšími úpravami. Obytná jednopatrová budova, v jižním průčelí s dvojicí volutových štítů. V areálu usedlosti dvorek s hospodářskými budovami. V interiéru zachovány křížové a valené klenby.

Unikátně dochovaná roubená chalupa čp. 4 je příkladem původní zástavby venkova. Pochází z 1. poloviny 18. století. Byla dříve součástí větší hospodářské usedlosti a sloužila pravděpodobně jako výměnek. Památkově chráněná.

Třetí, nejnovější tvrz v Čejkovicích a jejich blízkém okolí (1. Staré Machovice, 2. Machovice) postavil přímo ve vsi Jindřich Kunáš z Machovic pravděpodobně v l. 1587-1589. Od r. 1687 majetek knížat ze Schwarzenbergu. Pozůstatky tvrze jsou pravděpodobně v obytné části panského dvora z 19. stol.

Gotická tvrz založená během 14. století. Od 70. let 16. století chátrající, poslední zmínka o ní pochází z roku 1628 (1677?). V 1. pol. 18. stol. na jejím místě vybudovány dvě usedlosti čp. 6 a 28. Poslední zbytky rozebrány v 60. a 70. letech 20. století. Zachovány terénní pozůstatky příkopů.

Původní renesanční objekt východně od hrazeného města sloužil jako sídlo vodňanského velkostatku, později jako poštovní stanice. Několikrát byl přestavován, na nádvorní straně a v přízemních místnostech jsou zachovány původní prvky.

Vodní nádrž Kořensko vybudována na Vltavě pod soutokem s Lužnicí v letech 1986–1991 pro potřeby jaderné elektrárny Temelín. Řeka přehrazena pohyblivým jezem o čtyřech polích. U levého břehu plavební komora. Mezi plavební komorou a jezem vodní elektrárna. Přístup ze vsi Neznašov. Na břehu kemp.

Vodní nádrž Hněvkovice byla na Vltavě vybudována v letech 1986-2010 jako zásobárna vody pro potřeby jaderné elektrárny Temelín. Hráz o délce 191 m a výšce 27 m vytvořila jezero o rozloze 312 ha a délce až 16 km, využívané též pro rekreační účely.

Předměstský dvůr, sloužící jako šlechtické a později vrchnostenské sídlo. Pův. z 2. poloviny 14. stol., přestavěn v 19. stol. Reprezentativní část byla v patrovém severozápadním nároží. Zachovány klenuté prostory a v patře barokní a klasicistní štuky. Soukromý majetek.

Výklenková boží muka, zděná, hranolová na čtvercovém půdorysu, ukončená stanovou střechou s kovaným křížem. V čelní stěně nad sebou dvě niky. Z konce 18. století, snad současná s barokní přestavbou mor. špitálu s kaplí Nejsvětější Trojice v letech 1763 - 66. Kulturní památka. Nově opravená (2019).