Turistické cíle v okolí obce Hojná Voda

Klasicistní dům v exponované poloze ve svahu na severovýchodním okraji návsi. Přízemní dům na půdoryse písmene "L" sloužil jako pekárna. Vystavěn pravděpodobně na konci 18. stol. a do dnešní podoby rekonstruován v 1. pol. 19. století. Činnost pekárny ukončena kolem roku 1947. Soukromý majetek.

Patrová farní budova na čtvercovém půdorysu s přilehlými hospodářskými budovami ve tvaru "L". Stojí u silnice procházející vesnicí a její nynější podoba pochází z let 1873-1876. Je zachycena už na mapě stabilního katastru v roce 1826. Vytipována k případnému prohlášení kulturní památkou.

Přízemní budova fary s předzahrádkou a vjezdovou branou na návrší pod kostelem sv. Prokopa. Její současná podoba pochází nejspíše z 19. století. Zachované klasicistní štíty.

Barokní budova fary s hospodářskými budovami a dvorem naproti hlavnímu severnímu průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie. Postavena v roce 1719. Zděná budova mírně obdélného půdorysu, krytá sedlovou valbovou střechou. Zachované křížové a valené klenby a fabionové stropy. Památkově chráněná.

Pozdně barokní jednopatrová budova fary vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie. Postavena současně s kostelem ve 3. čtvrtině 18. století s hospodářským dvorem. Památkově chráněno.

Farnost je v Malontech uváděna poprvé roku 1364, roku 1541 je zapsána v zemských deskách. Fara byla barokně přestavěna v letech 1709–1710, v letech 1894–1898 byla renovována. Památkově chráněný areál zahrnuje obytnou budovu a hospodářské budovy, většinou z 19. století. Fara je havarijním stavu

Areál fary na náměstí jižně od kostela sv. Mikuláše. Klasicistní budova fary pochází z přestavby v l. 1816 - 1820. Patrová budova na obdélném půdoryse s vjezdovou bránou a hospodářskými budovami ve dvoře. Vzácně dochovaný komplex venkovské fary s klenutými sklepy a přízemím i interiérového zařízení.

Dvoupatrová budova fary na východní straně kostela sv. Jana Křtitele. Postavena v letech 1768 - 1773. Fasáda je zdobena pilastry, štukovou a vlysovou výzdobou; krytá valbovou střechou.

Křížová cesta z roku 1883 na úbočí vrchu Na Čepici. Tvoří ji 14 kamenných kapliček s nikou s pašijovými výjevy a s na konci stojící Farskou kaplí (1827). Úplný závěr křížové cesty tvoří později postavená Jeskynní kaple (též kaple Panny Marie Lurdské) z roku 1892 s božími muky a se studánkou (1616?).

Tvrz stávala na ostrohu nad potokem za stejnojmennou vsí u Trhových Svinů. Existovala od první poloviny 14. století do husitských válek. Dnes pouze terénní nerovnosti.

Dřevěná rozhledna originální konstrukce pochází z let 2018-2019. Je volně přístupná. Při výšce 28 metrů poskytuje daleký výhled na Alpy, šumavské vrcholy, Novohradské i Slepičí hory a Českobudějovickou pánev.

Hraniční kameny vyznačují starou zemskou česko-rakouskou hranici. Hranice dlouho nebývaly vůbec vytyčeny, později se používala znamení na stromech (vysekané pruhy kůry, kříže, později erby), zídky, valy atp. Hraniční kameny začaly být hromadně používány od tereziánské doby (18. stol.).