Turistické cíle v okolí obce Koloděje nad Lužnicí

Dům U Modré hvězdy je v jádru renesanční. Po požáru roku 1796 byl pozdně barokně přestavěn. Při opravě v roce 1970 zde byl nalezen renesanční poklad, dnes uložený v Městském muzeu.

Barokní dům v jihozápadním rohu náměstí poprvé uváděn roku 1654. V roce 1831 zde Ignác Teyrich otevřel hostinec. V roce 1892 přestavěn na hotel. Problematická moderní přístavba hotelu směrem k řece byla provedená v letech 1966–9.

Dům čp. 37 je v jádru gotický. Přestavěn v pol. 16. stol. a znovu ve druhé pol. 17. stol. Na počátku 16. stol. byl v domě hostinec. Název U Zlatého slunce v r. 1825. Dnešní vzhled domu vznikl při barokních a klasicistních přestavbách.

Fara v centru Horního Záhoří vedle kostela sv. Michaela. Slohově čistá barokní budova z 18. století, patrně bez stavební návaznosti na starší objekt. Čtvercová částečně podsklepená patrová budova s mansardovou střechou a s cennými původními konstrukcemi a interiéry. Hospodářské budovy ve dvoře.

Budova fary stojí na levé straně přístupové cesty k bráně na kapličkový hřbitov a kostelu sv. Petra a Pavla. Zděná omítaná patrová budova na obdélném půdorysu, krytá valbovou střechou. Kolem fary velká zahrada; vjezd do ní půlkruhově zakončenou bránou v ohradní zdi nedaleko brány na hřbitov.

Fara patrně z konce 18. století, nejpozději z první třetiny 19. století. Zděná přízemní budova půdorysu ve tvaru písmene L, krytá valbovou taškovou střechou. Na jižní straně fasády sluneční hodiny. V budově fary je kaple, přístupná při mši svaté. V zahradě kříž s kartuší na kamenném podstavci.

Arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna r.1685 přestavěl pustou tvrz na barokní zámek. Valdštejnův znak zachovaný nad vchodem. Od r.1942 je zde škola.

Původní goticko-renesanční dům čp. 38, poprvé doložený roku 1654 jako židovský. V roce 1681 jej získal týnský měšťan Bartoloměj Váňa. Hostinec doložen roku 1776, dnešní název se objevuje v roce 1815. Současná fasáda je barokní a klasicistní.

Hraniční kámen - mezník, označující hranice panství: Schwarzenberského (Chřešťovice), Berchtoldů z Uherčic (Neznašov) a pozemků místních sedláků.

Neobvyklý hřbitov obklopující románský kostel. Je tu přes sto náhrobních kapliček převážně z let 1841–1854, na každé z nich jsou verše věnované zesnulému.

Hřbitovní kaple sloužící pro smuteční obřady a poslední rozloučení. Kaple postavena jako integrální součást civilního, obecního hřbitova. Veřejná stavba určená pro potřeby všech místních obyvatel. Kaple je účelná jednolodní stavbu bez výrazných zdobných prvků. Malý sanktusník. Interiér strohý.

Raně barokní kaple post. Šternberky (1667–75) snad za účasti D. Orsiho. K okrouhlé lodi zaklenuté kupolí s lucernou je na severu připojen půlkruhový závěr a dvě pětiboké sakristie. Rovné průčelí je zakončeno nástavcem s dvěma hranolovými věžičkami.