Turistické cíle v okolí obce Praha 9-Koloděje

Počátky kostela jsou datovány rokem 1046, ve 12. století proběhly rozsáhlé stavební úpravy. V 15. století byli započaty dalěí stavební úpravy pokračující až do 17. století.

Rotunda ze 12. stol. ve 13. stol. rozšířena o loď. V roce 1854 barokní přestavba, při které byla rozšířena loď. V presbytáři freska pravděpodobně ze 13. stol.

Ranně gotický farní kostel vsi Nižší Hrádek z 2. pol. 13. stol. Za Josefa II. byl i s okolním hřbitovem zrušen. V roce 1786 byl prodán a byla v něm zřízena sýpka. Od roku 1928 užívá opravený a restaurovaný objekt Čs. církev husitská.

Kostel zde prý stával již koncem 10. st. Ve 2. pol. 12. st. postavena dnešní loď s věží, ve 14. st. presbytář. V 18. st. přestavěn barokně sakristie. Další renovace r. 1899 a v druhé pol. 20. st. Jednolodní podélná stavba s polygonálním závěrem, hranolovou věží v průčelí a osově umístěnou sakristií.

Secesní dřevěný kostel z let 1904 až 1905, dílo architekta Emila Králíčka z projekčního ateliéru stavitele Matěje Blechy. Původně provizorní stavba na 5 let. V roce 1987 byl prohlášen nemovitou kulturní památkou.

Kostel postavený v letech 1681-1682 v barokním slohu, 1865 nově postavena loď a přistavena věž s hodinami. V roce 1982 znovu vysvěcen za účasti kardinála Františka Tomáška.

Barokní kostel vznikl během tří let od roku 1740 v místech bývalé tvrze. Tou dobou již byla přestavěna v špýchar a maštale. Podél ohradní zdi stojí sochy jednotlivých svatých. Nedaleko severně je k vidění zámek Uhříněves z druhé poloviny 18. století.

Jednolodní barokní kostel s obdélným pravoúhlým presbytářem a věží z roku 1742.

Rodinná vila českého architekta Jana Kotěry (1871-1923) byla vybudována na východním okraji Vinohrad v letech 1908–1909 podle jeho vlastního návrhu. Stavba, která kombinuje režné zdivo s hrubou omítkou, patří do období Kotěrovy racionální moderny. Slouží stále jako byty a je památkově chráněna.

Chátrající tvrz prvně zmíněná v 14. stol. za Pešíka z Komárova, jenž ji prodal Jakubu ze Sušice. Rezidenční funkci si uchovala jen do 20. let 17. stol., poté tvoří pohou součást popužního dvora. Poslední majitel - Výzkumný ústav živ. výroby ČSAV.

Kříž na místě zvaném Stínadla, označuje, kde do roku 1765 bylo brandýské městské popraviště.

Pískovcová deska z červeného nučického pískovce s reliéfem kříže a oštěpu pochází z roku 1585. Připomíná tragedii, při které domácí hádka v rodině všestarského krčmáře vyvrcholila vraždou jeho manželky. Křížový kámen není zapsán na seznamu kulturních památek.