Turistické cíle v okolí obce Praha 9-Běchovice

Nenápadný kamenný památník z r. 2007 připomíná krvavou bitvu u Štěrbohol mezi Rakouskem a Pruskem dne 6. května 1757, začátek tzv. sedmileté války o dědictví rakouské. V letech 2008 a 2009 přibyly po stranách pamětní desky padlých velitelů, maršálů Schwerina a Browna.

Barokní památník v podobě trojbokého jehlanu připomíná tragickou nehodu, při které zde zahynula v prosinci r. 1706 Maxmiliána Alsterlová z Astfeldu. Údajně se jedná o první pomník oběti dopravní nehody na našem území.

Místo popraviště, na kterém bylo v pondělí 21. června 1621 popraveno 27 českých pánů a měšťanů za účast v protihabsburském povstání.

Na jihozápadním okraji Kbel v Mladoboleslavské ulici, která z Prahy vychází jako silnice II/610, se nachází památník prvního rozhlasového vysílání na českém území r. 1923. Vznikl r. 1973 jako připomínka 50. výročí této události a byl opraven v r. 2014.

Místo, kam v noci 29. prosince 1941 seskočili výsadkáři rtm. Jozef Gabčík a rtm. Jan Kubiš z výsadku Anthropoid. Výstroj ukryli v zahradní boudě Antonína Sedláčka nedaleko památníku a ještě téhož dne se oba přesunuli do Rokycan. Druhý památník seskoku je od prosince 2021 u hřbitova v Nehvizdech.

Na kraji obce stávala socha sv. Jana Nepomuckého. Po vzniku samostatné republiky zfanatizovanými lidmi sražena. Zbyl jen název „U svatého Jána“. Z kořene původní lípy vyrostl strom nový. V místech původní sochy po r. 2010 postaven pomník sv. Jana Nepomuckého. Místo doplněno přístřeškem a lavičkou.

Pamětní kříž V. Beneše Třebízského vznikl r. 1898. Bronzová busta je dílem sochaře Ladislava Šalouna. Stupňovitý sokl, pilířový podstavec ze žuly a busta z bronzu. Na čelní i zadní straně podstavce nápisy. Pamětní kříž V. Beneše Třebízského zapsán do seznamu památek r. 1967.

Matyáš Friedrich von Riese-Stallburg kolem r.1840 začal se stavbou. R.1901 jej převzala Hospodářská a úvěrová banka a prodala. Koupil jej Ferdinand Bloch-Bauer. Po válce zestátněn. Nyní je v soukromém vlastnictví a byly zahájeny restaurační práce.

Barokní zámek z první pol. 18. století. Jedná se o prostou obdélníkovou stavbu, zvýrazněnou pouze balkónem v průčelí. Doplňkem zámku je v parku umístěná kaple sv. Anny, přestavěná v l. 1705 - 1707 J. Santinim. Po r.1945 se zámek stal majetkem státu.

Barokní zděná dvoupatrová panská sýpka obdélného půdorysu uprostřed obce. Průčelí členěna patrovými římsami. Delší průčelí o pěti okenních osách, kratší o dvou. Ve štítech oválný okenní otvor s profilovanou šambránou. Hodnotný příklad barokní sýpky. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Barok. zámek po r. 1716 vystavěl František Karel Paceli z Adlersheimu ze starší tvrze z 15. stol. Následují časté změny majitelů (nájemců), v areálu zem. statek. Po r. 1989 s výstavbou přilehlé školy jeho hosp. funkce končí, areál chátrá.

Goticko-renesanční stavba na jižním okraji starého židovského hřbitova vznikla na místě starší modlitebny v 16. a 17. století. Od roku 1960 jsou na stěnách vypsána jména všech 77 297 obětí holocaustu z českých zemí. Důkladná oprava stavby i památníku po roce 1990.