Turistické cíle v okolí obce Praha 10-Kolovraty

Palác vznikl ze dvou gotických domů z doby po 1370. Současná podoba po Palliardiho přestavbě pro barona MacNevena kolem 1770. Od r. 1811 patřil advokátu Měchurovi, pozdějšímu tchánu Fr. Palackého, který zde žil a zemřel stejně jako jeho zeť F. L. Rieger.

Vrcholně barokní palác na místě čtyř středověkých domů, sjednocených v 15. stol. Autorem vrcholně barokní přestavby je K. I. Dientzenhofer. Ve 30. l. 20. stol. upraven na banku. V jedné místnosti strop s výzdobou z doby Dientzenhoferovy přestavby.

Čtyřkřídlý raně klasicistní palác vystavěl pro Maxmiliána hraběte Desfourse na konci 18. stol. Ignác Palliardi. Po něm vlastnictví podnikatele Jakuba Wimmera. Jméno podle Porgesů z Portheimu, kteří jej vlastnili od 19. stol. do druhé světové války.

Barokní palác z let 1694–99 (Jean Baptiste Mathey) na místě čtyř gotických domů, značně poškozen při pruském obléhání Prahy r. 1757, přestavěn po r. 1783 Antonem Haffeneckerem. Sochařská výzdoba od I. M. Platzera.

Stavba z let 1743–52 snad dle návrhu K. I. Dientzenhofera pro rod Piccolomini na místě několika domů, postupně scelovaných a přestavovaných v 16. a 17. stol. V majetku rodu Sylva-Taroucca od 1885, od 1911 pražské obce. Řada přestaveb ve 20. stol.

Na pozemku kláštera augustiniánů postaven v letech 1715–1725 barokní letohrádek, snad architektem z okruhu Jana Baptisty Alliprandiho. Přestavěn a rozšířen r. 1792 kněžnou Alžbětou z Fürstenbergu. Počátkem 19. stol. továrna na cikorku, později cukrovar. Od poloviny 19. století slouží zdravotnictví.

Nenápadný kamenný památník z r. 2007 připomíná krvavou bitvu u Štěrbohol mezi Rakouskem a Pruskem dne 6. května 1757, začátek tzv. sedmileté války o dědictví rakouské. V letech 2008 a 2009 přibyly po stranách pamětní desky padlých velitelů, maršálů Schwerina a Browna.

Barokní památník v podobě trojbokého jehlanu připomíná tragickou nehodu, při které zde zahynula v prosinci r. 1706 Maxmiliána Alsterlová z Astfeldu. Údajně se jedná o první pomník oběti dopravní nehody na našem území.

Místo popraviště, na kterém bylo v pondělí 21. června 1621 popraveno 27 českých pánů a měšťanů za účast v protihabsburském povstání.

Na jihozápadním okraji Kbel v Mladoboleslavské ulici, která z Prahy vychází jako silnice II/610, se nachází památník prvního rozhlasového vysílání na českém území r. 1923. Vznikl r. 1973 jako připomínka 50. výročí této události a byl opraven v r. 2014.

Místo, kam v noci 29. prosince 1941 seskočili výsadkáři rtm. Jozef Gabčík a rtm. Jan Kubiš z výsadku Anthropoid. Výstroj ukryli v zahradní boudě Antonína Sedláčka nedaleko památníku a ještě téhož dne se oba přesunuli do Rokycan. Druhý památník seskoku je od prosince 2021 u hřbitova v Nehvizdech.

Tvrz v Petříkově se poprvé objevuje v písemných pramenech z roku 1439 a na počátku šestnáctého století byla zpustlá. Byla v držení drobných šlechticů z okolí a také novoměstských měšťanů. Zachoval se z ní val, příkop a tvrziště zarostlé lesem.