Turistické cíle v okolí obce Debrno

Gotický kostel z poč. 14. století. Přestavby r. 1856, 1862 a 1897. Obdélná orientovaná stavba s neodsazeným polygonálním závěrem a čtyřhrannou předsíní před západním průčelím. Zařízení novogotické, oltářní obrazy od F. Herčíka a J. Hellicha, dvě okna se sklomalbami sv. Prokopa a Vojtěcha.

Původně románský kostel byl zásadně přestavěn na halové trojlodí v letech 1348–80. Po roce 1636 klášterní (servité), při barokní přestavbě po roce 1769 zachována dolní části západní a jižní stěny. Zrušen 1786, od té doby utilitární využití, od 90. let 20. století zvrhlá presentace historie Prahy.

Na místě vlastnického kostela z 12. stol. postaven gotický ve 3. čtvrti 14. stol. Kolem roku 1400 rozšířen o severní loď. Renesanční úpravy, barokní přestavba 1717–22. Zrušen 1787, o tři léta později obnoven jako evangelický. Regotisován 1914–5.

Na místě gotického farního kostela Menšího Města, jeho hřbitova a několika dalších objektů vyrostly na přelomu 17. a 18. století postupně jesuitský chrám a městská věž. Dílo otce a syna Dientzenhoferů a A. Luragha dominuje Malé Straně dodnes.

Na místě románského kostela německých kupců (poprvé přip. snad 1069), goticky upravovaného, postavili 1732-7 zdejší benediktini dle projektu K. I. Dientzenhofera vrcholně barokní chrám. Po zrušení kláštera 1785 profánní využití, od 1865 pravoslavný.

Původně románská rotunda z poč.13.st. Okolo r.1400 přestavěn v gotickém slohu. Roku 1858 naposledy rozšířen o západní část a přistavena novogotická zvonice, později zase zbouraná. Barokní zařízení kostela je v současné době uloženo v depozitáři.

Pozdně barokní kostel sv. Mikuláše vystavěn v druhé polovině 18. století. Sakristie přistavěna v 19. století. Posledními úpravami kostel prošel po povodních, které obec zasáhly v roce 2002.

Novorománský kostel sv. Norberta ve Střešovicích byl vybudován v letech 1890-1891 podle plánů Františka Rožánka. Je to orientovaná trojlodní klenutá bazilika s polokruhovou apsidou a průčelní hranolovou věží. Vnitřní vybavení z doby stavby doplnil barokní mariánský obraz pro postranní oltář.

Kostel v Nelahozevsi z první třetiny 14. stol., poprvé písemně připomínán 1352. Současná podoba z 19. stol. Uvnitř pozdně gotické kamenické články (sanktuář, portál sakristie), většina zařízení z 18. stol. Součástí areálu malá dřevěná zvonice.

Kostel, r.1329 postoupen Janem Lucemburským křížovníkům s červenou hvězdou (ve správě řádu do dneška). Vypálen za třicetileté války. R. 1656 přistavěna věž (sloužila též jako strážní). V l. 1702–1715 kostel barokně přestavěn (stavitel F. Fortini). V l. 1973–1976 instalováno šest nových zvonů.

Původně románský kostel přestavěn goticky v 80.letech 15.st. Presbytář pozdně gotický z r.1520. Po požáru r.1555 renesanční úpravy a r.1681 barokní. Současná podoba z let 1910 a 1913 – 1915.

Kostel ve tvaru řeckého kříže stojí na staré bohnické návsi. Je původně románský, ale r. 1805 byl od základu přestavěn. Z dřívější stavby se dochovalo jen několik zdí u vchodu. Při rozebírání starého oltáře na konci 18. století byla nalezena olověná truhlice se zakládací listinou z r. 1158.