Turistické cíle v okolí obce Kněževes

Původně románská basilika německé kupecké osady z poloviny 12. století (dochováno západní průčelí s dvojvěžím), goticky přestavěna a rozšířena na přelomu 14. a 15. století, znovu 1483-97. Barokní úpravy 1680-1703 a kolem 1760, puristické rekonstrukce 1876-83 (J. Mocker) a 1913-14 (E. Sochor).

Barokní jednolodní kostel z let 1719–1721 podle plánů Fr. Max. Kaňky. Stojí na místě středověkého kostela. V r. 1725 byl kolem zřízen hřbitov a na jeho východní straně byla postavena kaple sv. Kříže. V r. 1895 byl kostel rozšířen.

Filiální kostel sv. Prokopa vybudován r. 1908 v novogotickém slohu. Jednolodní chrám s věží 32 m vysokou a s presbytářem s malou věžičkou. Má 5 oken s obrazy světců podle návrhu Ad. Liebschera. Vnitřní zařízení novogotické, vzácně slohově jednotné se stavbou. Celkově obnoveno v letech 1991-2001.

Kostel sv. Prokopa doložen jako gotická stavba r. 1396, barokně přestavěn v letech 1779-1782. Současná podoba z r. 1914, kdy byla podle plánů Ed. Sochora prodloužena loď a přistavěna západní věž. Vybavení vesměs novobarokní z 19.-20. stol., památný zvon z r. 1518. Poslední opravy z let 1990-1991.

Původně románská stavba z 1. poloviny 13. století, radikálně přestavěná raně barokně před r. 1689 a v letech 1689-93. Po zrušení kostela byla budova r. 1782 přestavěna na obytný dům. Na průčelí socha sv. Prokopa z roku 1811 od Ignáce M. Platzera.

Moderní eliptická stavba kostela s věží z roku 2001 stojí na Slunečním náměstí v Nových Butovicích. Jeho tvůrcem je architekt Zděnek Jiran s kolektivem.

Raně barokní centrální kostel, původně kaple nejstarší části Olšanských hřbitovů.

Na místě starší kaple nechal Rudolf II. v od roku 1603 stavět jako poděkování za přečkání morové rány roku 1599 votivní kapli, zasvěcenou sv. Rochovi. Stavba se vlekla, dokončena byla až roku 1630. Do roku 1784 farní, poté různá utilitární využití. Od 70. let 20. století s přestávkami výstavní síň.

Klasicistní kostel sv. Rodiny vznikl v letech 1858-1861 jako součást kláštera Kongregace mil. sester sv. Karla Boromejského, v letech 1933-1934 vyzdoben malbami v beuronském stylu. V letech 1950-1990 sloužil jako garáž, po restituci nákladně obnoven jako farní společně s kostelem sv. Martina.