Turistické cíle v okolí obce Tursko

Původně románská basilika německé kupecké osady z poloviny 12. století (dochováno západní průčelí s dvojvěžím), goticky přestavěna a rozšířena na přelomu 14. a 15. století, znovu 1483-97. Barokní úpravy 1680-1703 a kolem 1760, puristické rekonstrukce 1876-83 (J. Mocker) a 1913-14 (E. Sochor).

Původně románská stavba z 1. poloviny 13. století, radikálně přestavěná raně barokně před r. 1689 a v letech 1689-93. Po zrušení kostela byla budova r. 1782 přestavěna na obytný dům. Na průčelí socha sv. Prokopa z roku 1811 od Ignáce M. Platzera.

Barokní jednolodní kostel z let 1719–1721 podle plánů Fr. Max. Kaňky. Stojí na místě středověkého kostela. V r. 1725 byl kolem zřízen hřbitov a na jeho východní straně byla postavena kaple sv. Kříže. V r. 1895 byl kostel rozšířen.

Kostel stojí na místě, kde byl postaven r. 1352 románský kostelík a přibl. od r. 1735 barokní kostel. Současný kostel (arch. K. Scheiner) dal postavit v novorománském stylu r. 1875 Filip Schoeller, majitel čakovického zámku. R. 1904 přistavěna boční kaple (arch. K. Hilbert). Výzdoba K. Klusáček.

Na místě starší kaple nechal Rudolf II. v od roku 1603 stavět jako poděkování za přečkání morové rány roku 1599 votivní kapli, zasvěcenou sv. Rochovi. Stavba se vlekla, dokončena byla až roku 1630. Do roku 1784 farní, poté různá utilitární využití. Od 70. let 20. století s přestávkami výstavní síň.

Raně barokní centrální kostel, původně kaple nejstarší části Olšanských hřbitovů.

Klasicistní kostel sv. Rodiny vznikl v letech 1858-1861 jako součást kláštera Kongregace mil. sester sv. Karla Boromejského, v letech 1933-1934 vyzdoben malbami v beuronském stylu. V letech 1950-1990 sloužil jako garáž, po restituci nákladně obnoven jako farní společně s kostelem sv. Martina.

Původní německý luteránský kostel z let 1611–14 se po roce 1624 stal součástí paulánského kláštera. S ním byl roku 1784 zrušen a nadále účelově využíván (mincovna). Od roku 1863 obnovován pro evangelíky (postupně do roku 1950), jimž slouží dosud.

Gotický filiální kostel sv. Šimona a Judy poprvé uváděn v r. 1325. Zásadně přestavěn v r. 1739 a 1908. Nad vchodem secesní mozaika Krista – Dobrého pastýře od V. Foerstera.

Kostel postavený v letech 1351-1401 se stal farní svatyní jižní (horní) části Nového Města pražského. Stojí v místech osady Rybníček, vedle rotundy, jejíž patrocinium převzal. Nevýrazné barokní úpravy z 18. století setřela tvrdá puristická rekonstrukce, provedená 1874-79 podle projektu J. Mockera.