Turistické cíle v okolí obce Kozinec

Výklenková kaplička je barokní stavbička členěná pilastry a ukončená trojúhelníkovým štítem. Počátkem jedenadvacátého století prošla generální opravou. Hezká a zajímavá kaplička.

Kaplička z doby kolem roku 1800, obdélná, výklenková. Stříškově zvednutá korunní římsa nad polokruhově ukončeným výklenkem. Kaplička po r. 2000 zrenovována, upravena. Ozdoba intravilánu obce.

Kaple svatého Gotharda z roku 1769. Kamenná kaplička zdánlivě čtvercová, ve skutečnosti obdélníková. Ve výklencích byla soška sv. Gotharda, ve zbývajících malované obrazy světců sv. Floriána, sv. Linharta a sv. Judy Tadeáše. Soška ani obrazy se nedochovaly.

Barok. citadela ze 17. stol. vzešlá z přemysl. hradiště (10. stol.) a mohutného got. hradu (14. stol.). Panovnickým sídlem a centrem státu mezi l. 1085 - 1140. R. 1893 dobudováno národní pohřebiště Slavín. Vojenskou pevností do r. 1866.

Vrcholně barokní zbrojnice stavěna v letech 1656–1657 Santiny Bossim a v letech 1657–1659 Carlem Lurago. Zničena požárem v r. 1927. Zachovaly se dva portály, tvořící bránu mezi prostorem před chrámem sv. Petra a Pavla a vyšehradskými sady.

Chudobinec dal zřídit pro 30 nemajetných obyvatel Vyšehradu v letech 1865–1866 probošt kapituly Vojtěch Ruffer. Slavnostně vysvěcen 23. 4. 1866. Jde o pozdně klasicistní budovu s pěti osami průčelí, nad střední osou je kaplička se sochou sv. Vojtěcha a pamětní deska zakladatele. Dnes je zde DDM.

Nejkratší pražský tunel, vybudovaný v letech 1903–1905 podle projektu Karla Vosyky a Viléma Dvořáka. Historizující podobu portálů navrhl František Velich. Tunel měří 35 metrů, široký je 9 m. Oba portály jsou zdobeny cimbuřím a válcovou věží se schodištěm, severní portál zdobí kamenný znak Prahy.

Ocelový železniční most, druhý nejstarší železniční most přes Vltavu na území Prahy. Postaven v l. 1871–72 jako jednokolejný, na dvoukolejný přestavěn v l. 1900–01. Má tři pole s rozpětím 69,9 m, jeho šířka je 8,1 m.

Renesanční synagoga, postavená v návaznosti na židovskou radnici po roce 1577 snad za účasti Vlacha Pancrazia Rodera. Barokní úpravy koncem 17. století, úpravy v souvislosti s asanací roku 1907. Po roce 1945 součást židovského musea, od 90. let 20. století opět bohoslužebný prostor.

Novoklasicistní kašna vytvořená roku 1797 Františkem Xaverem Lederererem stojící na Uhelném trhu na pražském Starém Městě.

Zahrada uváděna r. 1413. Dle Popelky Bilianové zde býval Šabatec, místo, kde přespávali mimopražští židovští kupci a kde byl židovský špitál. Poč. 19. stol. zde byl výletní hostinec, r. 1888 postaven letohrádek. Z rozsáhlé zahrady zůstalo v důsledku činžovní výstavby koncem 19. stol. pouze torzo.

Bývalá koželužna Serváce Engla z Engelflusu z počátku 17. st.,od r. 1761 majetek Nosticů. V letech 1798 až 1803 zde žil Josef Dobrovský, v letech 1929–1940 historik Zdeněk Wirth, 1945–1980 Jan Werich, 1948–1968 básník Vladimír Holan.