Turistické cíle v okolí obce Horoměřice

Raně gotický dům, který pravděpodobně vznikl spojením dvou menších domů z 13. stol. Několikrát přestavovaný. Dnešní podoba je pozdně renesanční z r. 1609. Dvorní a boční fasády jsou klasicistní.

Pozdně renesanční dům z doby před r. 1622, v jádru gotický. Fasáda vrcholně barokní a upravená klasicistně.

Čtyřkřídlý renesanční dům z let 1586–1608 s dobře dochovanými renesančními arkádami ve dvoře. Dům barokně přestavěn, uliční průčelí upraveno ve 20. letech 20. stol. Býval zde pivovar, dnes slouží jako obytný dům, hostel a kanceláře.

Pozdně barokní dům na místě dvou domů, v l.1500–30 pozdně goticky přestavených. Po r. 1570 spojeny a vrcholně renesančně přestavěny. Barokní přestavba v r. 1789 podle projektu Z. Fiegertha. Zachovány gotické, renesanční i barokní stavební prvky.

Patrový měšťanský dům na nároží Liliové a Řetězové ulice na Starém Městě pražském renesančního původu upraven v pozdním baroku. Památkově chráněn od r. 1958.

Původně gotický dvorec, který si r. 1414 dal vystavět kanovník od sv. Víta Václav z Radče. V polovině 18. století byl přestavěn barokně. V domě bydlel od r. 1950 do r. 1991 syn malíře Alfonse Muchy, spisovatel Jiří Mucha.

Dvojvila bratří Čapků se společnou zahradou vznikla v letech 1923-1924 podle plánů Ladislava Machoně v tzv. národním slohu. Rozhodnutím z r. 2013 odkoupila polovinu patřící pův. Karlu Čapkovi městská část Praha 10 a po rekonstrukci ji do r. 2018 plánuje zpřístupnit veřejnosti.

Evangelický kostel ve Střešovicích byl postaven r. 1939 podle projektu významného architekta a člena tamějšího sboru Bohumíra Kozáka. Stavba v konstruktivistickém slohu vychází z podoby jednak starokřesťanské baziliky, jednak tolerančních modliteben. Hodiny na věži pocházejí z ruzyňské věznice.

Evangelický kostel U Jákobova žebříku je moderní stavba švýcarského architekta Ernsta Gisela z r. 1971. Významně byl přestavěn v letech 1995-2001 ateliérem Schaufler a Roskovec a r. 2000 doplněn o 26 m vysokou ocelovou zvonici se dvěma zvony, která ilustruje název stavby.

Barokní špýchar, přeměněný na počátku 20. století na kapli pražské městské vychovatelny. Po odsvěcení slouží jako skladiště.

Areál fary barokního původu s mladšími stavebními úpravami. Faru tvoří zděná patrová farní budova obdélného půdorysu, zděné přízemní hospodářské stavení a ohradní zeď s bránou a brankou. Vsazen oválný znak s velmi špatně čitelným kamenným erbem Prahy. Areál památkově chráněn od r. 1966.

Barokní budova z let 1734–1737 postavena majitelkou tachlovického panství velkovévodkyní Annou Marií Františkou Terezií Toskánskou ve stylu toskánských šlechtických sídel. Budova si uchovala původní dispozici a vzhled.