Turistické cíle v okolí obce Dobrovíz

Název Salabka nese trojská viniční usedlost barokního původu a také přilehlá vinice, která je doložena od 13. stol. a po obnovení ve 2. pol. 20. stol. rozlohou 4,5 ha nyní největší v Praze. Stejný název nese ještě blízká přírodní památka stepního charakteru s vřesovištěm.

Protiletecké úkryty z betonu jsou nejlepší stavby z hlediska pevnosti a tlakové deformace. Zachovaný kryt se nachází při Podbělohorské ulici na Smíchově.

Pozdně barokní, pseudorenesanční radnice se 40 m vysokou věží se nachází na náměstí ve Slaném.

Stavba novorenesanční radnice na hlavním kladenském náměstí probíhala v letech 1897 – 1898 podle návrhu architekta Jana Vejrycha. Dominantou radnice je věž a štít s kovovou plastikou rytíře.

Novodobá stavba radnice z r. 2003 nacházející se v Praze-Stodůlkách na Slunečním náměstí.

Renesančně a raně barokně přestavěný obecní dům a sousední původně obytný objekt. Přestavěna 1762–3 dle projektu Josefa Schwanitzera, do Maiselovy ulice přístavba z roku 1908 od Matěje Blecha. Navazuje na sousední Vysokou synagogu.

Zaniklé raně středověké pohřebiště s více jak 400 hroby založené asi v polovině 9. století z předkřesťanské doby. Někteří pochovaní vykazovali známky protivampyrických zásahů. Místo bylo jako pohřebiště využíváno do počátku 11. století.

Zámeček zvaný Raudnitzův dům. Původně drobné venkovské sídlo na místě tvrze založené snad r. 1571 Janem Kutovcem z Úrazu. Od r. 1623 v majetku Michnů z Vacínova, po nich ve vlastnictví jezuitů, za Františka A. Defourse pravděpodobně klasicistní úprava.

Stojanový hydraulický regulátor otáček sloužil pro ovládání Francisovy turbíny malé vodní elektrárně Miřejovice. Vyrobila r. 1924 Českomoravská Kolben Praha. Pomocí regulátoru bylo ovládáno rozváděcí ústrojí turbíny. Na tělese servomotoru patrný „Wattův odstředivý regulátor otáček“. Zařízení v provozu do r. 2011.

Bývalý řeholní dům sester sv. Karla Boromejského s kaplí Nejsvětějšího Srdce Páně z r. 1869 upraven z bývalé továrny na obuv. Nyní sídlo Lycée Français de Prague.

Zaniklá tvrz. Obec se prvně zmiňuje r. 1316. V 1. pol. 14. stol. zde sídlili vladykové z Řisut, po nich měla obec v majetku církev až do husitských válek. R. 1434 tvrz neúspěšně obléhali katoličtí páni z Plzeňska. R. 1454 byla tvrz připojena ke smečenskému panství a do konce 15. stol. zpustla.

Hradiště Řivnáč bylo postaveno na vysoké skále nad levým břehem Vltavy v pozdní době kamenné. Bylo první eneolitickou výšinnou lokalitou u nás prozkoumanou v letech 1881-1883 Čeňkem Rýznerem.