Turistické cíle v okolí obce Choteč

Jednolodní kostel, poprvé zmiňovaný v roce 1352, leží na východní straně černošického náměstí.

Původně gotický kostel, poprvé zmiňován r. 1329. V roce 1420 vypleněn husity, poté Sasy a poničen za třicetileté války Švédy. Opraven 1648. Dnešní podoba po přestavbě v letech 1881–1883.

Pozdně barokní kostel Jména Panny Marie, snad přestavěn z raně gotického kostela v době rozkvětu lázní v Malé Chuchli v roce 1774. Už v roce 1264 zde stával farní kostel, který v roce 1298 získal Zbraslavský klášter.

Původně kaple Čtrnácti svatých pomocníků a Blahoslavené Panny Marie z r. 1724, od r. 1727 lokální a od r.1830 farní kostel. Uvnitř bývalo jedno z nejvýznamnějších děl gotického sochařství, Michelská madona (dnes v NG). Kostel opraven poč. 21. stol.

Románský kostel vystavěný ve 12. stol., ve stol. 14. gotické úpravy. V l.1876-80 rekonstrukce a přestavba - průčelní románská věž zbořena a byla nahrazena nynější. Chrám stojí při hraně Hammerského rybníku, jenž ukrývá zbytky dávné tvrze Václava IV.

Jednolodní kostel byl přestavěn z hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice na původně morovém hřbitově z roku 1680. Kaple zde byla postavena v roce 1713, na kostel byla přestavěna v letech 1831–37. Hřbitov byl používán do roku1884.

Barokní jednolodní kostel Nejsvětější Trojice v Podskalí byl postaven v l. 1728-29 na místě gotického kostela zmiňovaného r.1359 a zničeného r.1420. Věž postavěna v l.1781-82, kdy byl kostel i rozšířen. Kostel je oproti okolímu terénu utopen.

Pro zvyšující se počet katolíků v Královských Vinohradech bylo nutno postavit nový kostel. Pozemek věnovala obec, vznikl spolek pro stavbu. Roku 1919 byla vypsána soutěž, kterou vyhrál návrh slovinského architekta Josipa Plečnika, inspirovaný středomořskými vzory. Stavba proběhla 1928-32.

Pozůstatky nejstarší alespoň torsálně dochované křesťanské svatyně na území Prahy byly objeveny archeologickým výzkumem u průchodu mezi II. hradním nádvořím a zahradou Na baště. Jeho stavba je datována do let 882–84, zanikl po roce 1255.

Kostel dle návrhu Rudolfa Svobody z roku 1937. Interiér z let 1972–76 – od B. Bendy oltář s kopií staroměstského mariánského sloupu a od K. Stádníka neobvyklá křížová cesta s náměty lidského utrpení.

Na místě staršího románského kostela, sloužícího cizím kupcům (součást Ungeltu) byl mezi polovinou 14. a počátkem 16. stol. postaven hlavní farní chrám Starého Města pražského, od husitských válek centrum českého utrakvismu. Barokní úpravy zejména po požáru 1679, udržovací práce v 19.–21. stol.

Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné vznikl v letech 1704-1730 postupným rozšiřováním kapličky z r. 1622 s kostnicí. Projekt kostelní kopule, ambitů a nárožních kaplí je dílem Jana Blažeje Santiniho.Od r. 2007 je při kostele zřízen ženský klášter benediktinek s mezinárodní komunitou.