Turistické cíle v okolí obce Úhonice

nebo vyberte

Úhonice

Středočeský kraj,  Praha-západ  (PZ)
Nalezeno celkem 384 záznamů, 24 / 32 stran, vyhledáno za 0.28 sec
 poutní cesta z pražské Lorety do kláštera Hájek
340.0 m. n.m.
soubor výklenkových kaplí
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 6- Břevnov
Poutní cesta spojující Loretu na Hradčanech s Loretou ve františkánském klášteru Hájek. V letech 1720–1726 bylo podél cesty vybudováno nákladem několika donátorů 20 barokních kaplí. Dnes zachováno 11 kapliček, od roku 1999 postupně opravovaných.
 Požáry
335.0 m. n.m.
národní přírodní památka
příroda, zachovalý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 5-Řeporyje
Dvojice bývalých lomů u obce Řeporyje, národní přírodní památka (od r. 1982) o velikosti 3,5 ha. Je to zároveň geologicky významná lokalita – v r. 1984 zde byl stanoven mezinárodní stratotyp svrchního siluru. Naleziště zkamenělin.
 pranýř
331.0 m. n.m.
pomník, památník, chátrající, volně přístupno, Středočeský kraj, Buštěhrad
Pranýř z roku 1752. Barokní hranolový pískovcový kámen. V horní části vyvrtány dva otvory a pod nimi vyryt nečitelný nápis. Výška nad zemí cca 76 cm. Ojedinělá památka svého druhu. Památkově chráněn od r. 1967.
 Pražská (Dolní) brána
235.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Beroun
Gotická brána je pozůstatkem středověké fortifikace z počátku 14. století, dodnes si udržela gotický vzhled. Vstupovalo se do ní přímo z hradeb, které k ní i nyní od jihu přiléhají. Až 2 m silné zdi obsahují dvě klenuté místnůstky, dnes Výstavní síň Jiřího Jeníčka.
 premonstrátský špitál sv. Alžběty a sv. Norberta
sakrální památky - klášter, zaniklý, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 1-Hradčany
Strahovský premonstrátský špitál sv. Alžběty a sv. Norberta byl založen opatem strahovského kláštera Vincencem Makariem Frankem v roce 1668 jako náhrada za zbořený starý špitál. Raně barokní budova sloužila později jako farní škola, dnes hotel.
 přírodní památka Hostivické rybníky
350.0 m. n.m.
Litovice
příroda, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Hostivice
Přírodní památku Hostivické rybníky, vyhlášenou r. 1996, tvoří trojice rybníků: Litovický, Kalý a Břevský s lesnatým okolím a břehy porostlými rákosinami. Představují významnou lokalitu pro hnízdění nebo tahovou zastávku vodního ptactva. Prochází kolem nich naučná stezka.
 přírodní památka Housle
290.0 m. n.m.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 6-Lysolaje
Přírodní památka Housle je hluboce zaříznutá erozní rokle na západním okraji Lysolaj. Je 20-30 m hluboká a necelý kilometr dlouhá. Chráněna je od r. 1982. Převážně pískovcová rokle se vzácnou faunou a flórou je přístupná po naučné stezce.
 protiletecký střepinový zákopový kryt
240.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 5-Smíchov
Protiletecké úkryty z betonu jsou nejlepší stavby z hlediska pevnosti a tlakové deformace. Zachovaný kryt se nachází při Podbělohorské ulici na Smíchově.
 radnice
235.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Beroun
Radnice v Berouně vznikla zřejmě počátkem 15. století z původní rychty. Četné přestavby zpravidla po požárech (v letech 1510, 1544, 1599, 1735 a 1781). Po r. 1850 soud, berní úřad, škola. Novobarokní přestavba v letech 1902–1903, nový zadní trakt v 90. letech 20. stol.
 radnice
381.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Kladno
Stavba novorenesanční radnice na hlavním kladenském náměstí probíhala v letech 1897 – 1898 podle návrhu architekta Jana Vejrycha. Dominantou radnice je věž a štít s kovovou plastikou rytíře.
 radnice městské části Praha 13
320.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 5-Stodůlky
Novodobá stavba radnice z r. 2003 nacházející se v Praze-Stodůlkách na Slunečním náměstí.
 Řivnáč
265.0 m. n.m.
Na zahradách
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Roztoky
Hradiště Řivnáč bylo postaveno na vysoké skále nad levým břehem Vltavy v pozdní době kamenné. Bylo první eneolitickou výšinnou lokalitou u nás prozkoumanou v letech 1881-1883 Čeňkem Rýznerem.