Turistické cíle v okolí obce Davle

Jednolodní kostel, poprvé zmiňovaný v roce 1352, leží na východní straně černošického náměstí.

Původně gotický kostel vznikl před r. 1321, fara zde byla zřízena v roce 1352. V r. 1674 byl přestavěn barokně a v r. 1866 upraven. V l. 1914–15 zásadně opraven. Poslední oprava v r. 1992. Za kostelem je studánka uctívaná více než 500 let.

Původně gotický kostel, poprvé zmiňován r. 1329. V roce 1420 vypleněn husity, poté Sasy a poničen za třicetileté války Švédy. Opraven 1648. Dnešní podoba po přestavbě v letech 1881–1883.

Původně pozdně románský jednolodní kostel z 1. pol. 13. století, později goticky a barokně upraven. Býval i kostelem farním. V r. 1937 restaurovány malby objevené při opravách a malování kostela.

Pozdně barokní kostel Jména Panny Marie, snad přestavěn z raně gotického kostela v době rozkvětu lázní v Malé Chuchli v roce 1774. Už v roce 1264 zde stával farní kostel, který v roce 1298 získal Zbraslavský klášter.

Kostel dle návrhu Rudolfa Svobody z roku 1937. Interiér z let 1972–76 – od B. Bendy oltář s kopií staroměstského mariánského sloupu a od K. Stádníka neobvyklá křížová cesta s náměty lidského utrpení.

Původně gotický kostel z druhé poloviny 14. století. V letech 1733–36 upraven presbytář, v roce 1859 věž. Hlavní oltář z roku 1710, oltářní obraz od J. Hellicha z roku 1875, sochy V. Levého a J. V. Myslbeka.

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.

Kostel byl založen r. 1332. Po husitských válkách zde byl znovu potvrzen samostatný farář až r. 1722. Kostel byl na popud faráře J. A. Horníka v l. 1731-1736 zvětšen. R. 1759 ho Marie Terezie Savojská dala opravit. Báň věže pochází z r. 1884. Jednolodní kostel má vnitřní vybavení z 18. a 19. stol.

Kostel založen kolem r. 1342, zachován gotický portál v severní zdi lodi. Přestavěn kolem r. 1720. U jižní zdi lodi hrobka rodiny majitele trnovského zámečku Václava Škroupa.

Přesné staří kostela není známo, dle presbytáře v podobě apsidy je považován za původně románský. Poprvé je uváděn jako farní roku 1364. V roce 1797 byl kostel barokně přestavěn arcibiskupem Salmem. Do nynější podoby upraven architektem J. Stibralem r. 1898. Kolem kostela býval do roku 1810 hřbitov.

Farní, původně gotický, kostel, připomínán r. 1352. Za vlastnictví řádu křížovníků v l. 1685–88 byl přestavěn barokně. Opravován byl v l. 1906, 1958, 1993–94. Na hřbitově márnice z 18. stol. s nástropním obrazem Posledního soudu.