Turistické cíle v okolí obce Všestary

Kamenný vyhlídkový gloriet (8 m, 310 m n. m.) dal postavit r. 1830 hrabě Jan Nepomuk Nostitz-Rhineck poblíž průhonického zámku. Gloriet byl koncem 19. stol. upraven. V 1. polovině 20. stol. přestal sloužit svému účelu a postupně zcela zchátral. V l. 2009-10 byla provedena jeho celková rekonstrukce.

Pozdně barokní výklenková kaple s freskou Ukřižování a P. Marie ve čtyřlistu byla v Malešicích postavena r. 1757 Karlo-Ferdinandovou univerzitou na paměť bitvy u nedalekých Štěrbohol ze 6. května téhož roku. Dřevěný průhled před kaplí znázorňuje její výzdobu v původních barvách.

V tvrzi neznámého založení rád pobýval král Václav IV., zejména v letech 1407-1408, než si nechal vystavět nedaleký Nový hrad u Kunratic. Zbytky jejího zdiva byly znovu nalezeny r. 1960 při bagrování Hamerského rybníka.

Zámek byl postaven pravděpodobně vévodou Juliem Františkem Sachsen – Lauenburgem či jeho následovníky po r. 1663. R. 1885 původní zámek vyhořel a jeho majitel Ludvík Korb z Weidenheimu ho nechal novorenesančně opravit podle plánů Ferdinanda Hauptmanna. Nyní využíván jako administrativní budova.

Pozůstatky zaniklé středověké vesnice Žák z 16. století. Lze zde rozpoznat zdi bývalých domů, hráz rybníka a středověkou kamennou studnu. Vesnička patrně zanikla v průběhu třicetileté války (1618-1648) a poté již nebyla obnovena. R. 2003 byla zapsána jako nemovitá kulturní památka.

Nejvyšší kamenný most v Čechách postavený itlaskými dělníky v letech 1898–1899 nad údolím Kocour. Zprovozněn o půl roku později. Most je technický unikát.

Zřícenina hradu poprvé zmiňovaného v r. 1341. V r. 1450 byl dobyt Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Ten dal hrad obnovit jako vojenský opěrný bod pro velké množství vojáků.

Téměř zaniklý židovský hřbitov náboženské obce Strančice. Založen v 19. stol., poslední pohřby r. 1943, zlikvidován r. 1964.

Židovský hřbitov z roku 1713, rozšířen roku 1847. Poslední pohřby za 2. světové války. Sousedí s budovou bývalého židovského obecního domu z 18. století.

Hřbitov na severním okraji Uhříněvsi, založen do počátku 18. století, rozšířen před polovinou 19. století. Má rozlohu 3302 m2 a dochovalo se na něm cca 300 náhrobků, nejstarší čitelný je z r. 1719.

Dnešní Zittův mlýn se nachází na Struhařovském potoce a patří k nejstarším mnichovickým budovám. Je doložen již r. 1600 a protože nikdy nevyhořel, dochoval se v pův. podobě. Od r. 1873 v majetku rodiny Zittovy, v provozu do konce r. 1942. Nyní obytný objekt upravován na budoucí muzejní expozici.

Tvrz (původně majetek rodu pražských patricijů Velfloviců) prvně zmíněná r. 1314 v průběhu 17. stol chátrá. Poslední písemná zmínka z r. 1665, dnes beze stopy zaniklá.